Čirůvky = doporučená strava pro diabetiky

Čirůvky jsou houby méně známé a některé dnes též již vzácné
Podle gurmánů jsou však chutnější než tolik vyhledávané hřiby. Mezi třicítkou druhů čirůvek jsou některé chuťově nevýrazné a především snadno zaměnitelné za jiné nejedlé, nebo dokonce jedovaté druhy. Oříškem mohou být i pro velmi zdatné houbaře, a tak sbírat například čirůvku střechovitou, čirůvku zemní a čirůvku topolovou není příliš radno.

Ovšem naučit se rozeznávat čirůvku fialovou a další dva jí podobné druhy lze
Odměnou jsou skvělé chuťové zážitky. Při spatření čirůvky fialové si neznalý houbař možná může myslet něco o čarodějnicích. Její živé ametystově fialové zbarvení je opravdu netypické, ale s klobouky až 15 cm širokými a silným třeněm roste v početných skupinách celkem hojně od srpna do pozdního listopadu, někdy až do prosince v listnatých, smrkových i smíšených lesích a také na loukách. Velice podobná je čirůvka špinavá, která má o něco méně výraznou, spíše šedě fialovou barvu, tenčí třeň a roste spíše v trávě na okrajích lesů.

Třetí do party jim dělá čirůvka dvoubarvá
Ta má nejmasitější, jen na okrajích nafialovělé, jinak ploše rozložené špinavě šedookrové klobouky a silný fialový třeň (odtud dvoubarvá). Roste od října do zimy, avšak téměř výhradně mimo les - tedy na lukách a pastvinách.

Jak připravit čirůvky?
Všechny čirůvky se hodí do smaženice a pod maso (i pod zvěřinu). Výborné jsou také zavařované ve sladkokyselém, trochu více osoleném nálevu. Čirůvka fialová má ovšem navíc jeden úžasný dar: vědcům se totiž podařilo izolovat z ní látku s hypoglykemickým účinkem, takže je doporučovanou stravou pro diabetiky.

Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz.