Chryzantémy
Letos je to právě 305 let, co byla do Evropy, konkrétně do Holandska, přivezena první listopadka. Jakob Breyne, dánský kupec holandského původu, ji rok na to, 1689, popsal jako Matricaria japonica flore minore a Matricaria japonica flore maxime. Tedy něco jako japonský malokvětý a velkokvětý heřmánek. To víte, tehdy se kytky jmenovaly dlouze, do Linnéovy binomické nomenklatury chybělo ještě víc než padesát let.
Číňané ovšem chryzantémy - neboť o nich je řeč - znali a pěstovali před více než 2300 lety - jak zaznamenal Konfucius. Mnohem později se dostaly do Japonska - a tam začal jejich, dnes by se řeklo raketový start. Bylo to někdy v 8. století n.l., začátkem 9. století už byly známy první japonské kulturní velkokvěté chryzantémy - a všecko to patrně vyvrcholilo za císaře Mutsuhita, kdy byl zaveden dokonce "Chryzantémový řád", jedno z nejvyšších japonských vyznamenání. To už se ale psalo 19. století.
V Evropě se chryzantémy natrvalo zabydlely po roce 1789, kdy kapitán Blancard dovezl tři čínské kultivary do Marseille, odkud se dostaly do pařížských zahrad. U nás se pěstováním chryzantém zabýval František Thomayer, bratr známého lékaře a koncem 19. století i šéf pražských parků a zahrad. Ve svém školkařském závodě v Říčanech u Prahy začal dokonce chryzantémy i šlechtit. Příští rok to bude sto let, co s nimi vyhrál na zahradnické výstavě ve Vídni. A abych nezapomněl: významnými šlechtiteli chryzantém byla i jaroměřická rodina mých dobrých známých, Vejtasů. Vejtasovy chryzantémy vládly českému zahradnictví v rozmezí let 1928 - až snad do konce druhé světové války. Potom žezlo převzaly odrůdy Karla Cinkeho z Průhonice (a Žatce) a pěstují se dodnes. Tak se na chryzantémy - listopadky pozorně podívejte, není to jen hřbitovní kvítí, ale jsou to nádherné, veselé trvalky.
