Čeští botanici zachránili staletou myrtu

12. prosinec 2015

Stačilo málo a skoro 300 let starý keř myrty mohl skončit na skládce. Myrta rostla ve skleníku jednoho bavorského kláštera, jenže skleník se bude rušit. O dřevině se na poslední chvíli dozvěděli čeští botanici a zachránili ji. K vidění bude v Botanické zahradě v Troji.


Příspěvky v Meteoru 12. 12. 2015
01:03 Úžasné objevy u Pluta
11:13 Schéma zapojení mozku
21:01 Stane se ze Země plastová planeta?
23:15 Jedna z nejstarších myrt Evropy v ohrožení
42:15 Proč meteorologové nemají rádi Vánoce

O keř myrty úctyhodného průměru téměř 4 metry se po dlouhá léta staraly sestry cisterciáckého řádu v bavorském Waldsassenu. Jenže vytápění skleníku 25 metrů dlouhého a 4 metry vysokého bylo velmi drahé a řád se rozhodl skleník zrušit a rostliny dát pryč.

Naštěstí se úplně náhodou o prastaré myrtě dozvěděl český botanik Jan Albert Šturma, když byl ve Waldsassenu na prohlídce tamní botanické zahrady. „Její ředitel mě provázel a ukázal mi i skleník jeptišek s myrtou. To bylo velmi neobvyklé, takhle velký keř, původně mediteránní, pěstovaný ve střední Evropě,“ uvedl v Meteoru Jan Albert Šturma.

Mise pražských botaniků s pilkami

Šturma začal okamžitě obvolávat různé botanické zahrady a hledat, kdo by se dřeviny ujal. Ono to totiž není jen tak, převézt a přesadit tak obrovský a hluboko zakořeněný keř. Když už to vypadalo beznadějně, ozvala se Věra Bidlová z pražské botanické zahrady v Troji.

Začátkem prosince se tedy z Prahy do Bavorska vydal tým botaniků vybavený nákladním autem, pilkami, lopatami, fóliemi na zabalení větví i nádobami na převoz. Bohatě rozrostlý keř museli pilkami pořádně ořezat, aby se vůbec dostali ke kmeni a mohli začít vykopávat kořeny. Vůbec to nebylo jednoduché, kořeny byly spletené a nepřístupné.

Klášterní myrty

Nevíme, jak přesně je myrta z Waldsassenu stará. Víme ale bezpečně, že když se v roce 1864 stěhovaly do kláštera sestry cisterciačky, už si ji přinesly s sebou. „Myrty jsou v našich ženských klášterech běžné. Využíváme je při obřadech. Když vstoupí do řádu nová sestra, dostane věnec z myrty, dáváme je i svatebčanům nebo novorozencům ke křtu,“ řekla řádová sestra Sofie z Waldsassenu.

„Myrta má silné uklidňující účinky, proto se také často používá při obřadech v kostele. Myrtový olej se pak, stejně jako eukalyptový nebo čajovníkový olej, používá k desinfekci a k léčbě,“ dodal Jan Albert Šturma.

Myrta na svatbu, do masa i alkoholu

Malé větvičky myrty všichni známe ze svateb. Připínají se na šaty svatebčanů jako symbol štěstí. Už za dob Řeků a Římanů byla myrta zasvěcena bohyni lásky. „Ten keř je doma v celém Středomoří, v jižní Francii, na Jadranu i na Blízkém východě. Nesnáší přízemní mrazíky a nepřežije delší zimu, jako je třeba u nás,“ přiblížil Jan Albert Šturma.

V klášterním skleníku v Bavorsku se jí ale dařilo velmi dobře. „Je vidět, že je v kondici, krásně plodí,“ zhodnotila Věra Bidlová přímo na místě. „Plody myrty jsou takové malé bobulky, něco mezi jalovčím a borůvkami. Jsou jedlé, dobré, v mediteránní kuchyni se používají k ochucení masa, na Sicílii se z ní vyrábí pálenka, podobně jako u nás borovička z jalovce,“ doplnil Jan Albert Šturma.

Macerace plodů myrty obecné v alkoholu

Zachráněná staletá myrta v Praze

Tým botaniků obrovskou myrtu v klášterním skleníku zkušeně rozdělil na kousky, ty pak zabalil do fólií a převezl opatrně do Prahy. Teď všichni doufají, že keříky v pořádku a bez újmy přežijí změnu prostředí a svou první pražskou zimu v trojských sklenících.

Pokud vše dobře dopadne, bude si moct každý z nás prohlédnout nejstarší keř myrty ve střední Evropě už na jaře v Botanické zahradě v Praze Troji.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem audioarchivu iRadio.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio