Česká královna s nemanželským dítětem. Osudové ženy: Kunhuta Uherská
Kunhuta Uherská (správněji Haličská či Mačevská) byla velmi temperamentní, půvabná a vášnivá žena. Ve 13. století se jako druhá manželka Přemysla Otakara II. stala královnou českých zemí. V dokudramatu účinkují Daniel Bambas, Igor Bareš nebo Tereza Terberová. Hovoří historička Eva Doležalová.
„Byla to výjimečná žena, věrná družka a manželka Přemysla Otakara II., která s ním zažila vrchol i pád,“ říká historička Eva Doležalová. O královně se ale taky dočtete, že byla milenkou Záviše z Falkenštejna, se kterým měla nemanželské dítě. „Možná to byla touha po klidném životě, kdo ví.“
Vdávala se v 16 letech
Kunhuta se narodila asi roku 1245. Přesné datum neznáme. „Tehdy nebyla data narození až tak významná. Důležitější byla data úmrtí. Navíc u dívek, kdy se moc nepočítalo s tím, že by kdy vládly,“ vysvětluje historička.
V rámci sňatkové politiky se stala manželkou proslulého českého krále – železného a zlatého – Přemysla Otakara II. Velkolepá svatba proběhla v Bratislavě roku 1261. Budoucí královně Kunhutě bylo 16 let, manžel byl o 16 let starší.
S Přemyslem zažila období, o kterém píše Petr Hořejš: „Český stát se rozepjal od Krkonoš takřka k Jadranu. Rozloha přemyslovského panství se alespoň zdvojnásobila. Avšak křehké soustátí drželo pohromadě především díky osobní autoritě krále.“
Královna-vdova
Soupeření s Rudolfem Habsburským skončilo jeho smrtí, a to v roce 1278 na Moravském poli. Kunhuta se stala královnou-vdovou, rázem se ale dostala i do mimořádně složité situace. S Přemyslem měli asi šest dětí. Mezi nimi dcery Kunhutu a Anežku, ale taky následníka trůnu Václava. Když otec zemřel, bylo mu jen sedm let.
Tehdy začalo období, kterému dnes říkáme Braniboři v Čechách. Kunhuta byla zavřena (internována) i se synem Václavem na hradě Bezděz. Z vězení se jim ale podařilo uprchnout. Kunhuta pak žila na Opavsku, kde do jejího života vstoupil další osudový muž.
Milenec Záviš z Falkenštejna
Jmenoval se Záviš z Falkenštejna a byl to český šlechtic z mocného rodu jihočeských Vítkovců. Milenecký vztah ale odporoval všem dobovým konvencím. Nejen kvůli odlišnému stavu, ale třeba i proto, že se jim narodil nemanželský potomek.
Když se pak po několika letech Kunhuta konečně mohla vrátit do Prahy, setkala se se synem Václavem a mohla se i vdát. Zdá se, že tehdy byla chvíli šťastná. Bohužel ne na dlouho, v září 1285 zemřela.
Související
-
92. schůzka: Záviš z Falkenštejna a Kunhuta Uherská
„Královna Kunhuta netroufala si pospíšiti k synovi svému hned po jeho návratu do země. Dříve poslala k němu psaní, chtějíc dověděti se o smýšlení jeho.“
-
93. schůzka: Sláva a pád Záviše z Falkenštejna
Rok 1285 byl rokem svateb na nejvyšší úrovni. Oženil se král Václav II. i královna Kunhuta. Václav měl svatbu v říšském městě Chebu s dcerou římského krále Rudolfa Gutou.
-
Manžel ji věznil, syna jí sebrali a ze země musela prchnout. Osudové ženy: Eliška Přemyslovna
Eliška Přemyslovna se narodila roku 1292. Původně královnou být ani neměla, nakonec se stala nositelkou přemyslovských tradic a matkou budoucího císaře Karla IV.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka