Budeme za chvíli deklarovat i to, že se nám chce na záchod?
Původně to bylo slovo oprávněného patosu s významem něco veřejně, slavnostně vyhlašovat, prohlašovat. Deklarovala se národní svoboda, lidská práva, nezávislost. Postupně ale slovo deklarovat zplanělo až k nesnesení.
„Každá banalita se ráda odívá do patosu,“ říká profesor Vladimír Just. Proto dnes slýcháme věty jako:
- Deklarovali jsme ochotu participovat.
- Účastníci deklarovali svou připravenost k jednání.
„Když se deklarují lidská práva, je to přiléhavé, všude jinde je to verbální pokrytectví, kýč a slovní smog,“ upozorňuje Just. „Pronásleduje mě představa lidí, kteří kudy chodí, tudy deklarují: deklaroval, že mě má rád; deklaroval, že se mu chce na WC; deklaroval, že tomu nerozumí...“
Tuto floskuli můžeme přitom docela jednoduše vynechat. Místo „deklarujeme ochotu spolupracovat“ prostě řekneme „rádi bychom spolupracovali“.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
