Budeme baštit maso z laboratoře?

13. červen 2017

Maso uměle vypěstované v laboratoři není takové sci-fi, jak se na první pohled může zdát. První hamburger ze zkumavky už lidé ochutnali, jeho výrobní cena ale přesahovala 300 000 dolarů. Daří se už i výroba kuřecího. Vědci se nyní pokoušejí přijít na levnější a jednodušší způsob výroby masa. Proč? Chov zvířat totiž ničí planetu.


Příspěvky Meteoru 10. 6. 2017
01:35 Proč někteří lidé dočasně oslepnou?
15:38 Největší improvizátor mezi ptáky.
24:00 Morová rána, která zasáhla raky.
35:10 Chladicí fólie z malých kuliček.
37:48 Budeme baštit maso vypěstované v laboratoři?
48:27 Operace srdce bez mimotělního oběhu.

Do roku 2050 se údajně zdvojnásobí spotřeba masa na Zemi. Aby se uspokojila poptávka, rozšiřují se velkochovy hospodářských zvířat a zároveň i pastviny a pole, na kterých se pěstují suroviny ke zkrmení. Kvůli tomu se v některých dosud zalesněných oblastech kácejí pralesy a ubývá tak přirozené zeleně. Hospodářská zvířata, zejména skot, navíc vypouštějí do vzduchu velké množství skleníkových plynů (metan) a spotřebovávají velké množství vody.

Jednou z možností, jak uspokojit poptávku lidstva po zvířecím mase, je naučit se ho vyrábět. „Zatím neumíme pěstovat maso ve velkém a levně. Umíme to jen v malých tenkých proužcích a třeba na jeden hamburger je jich potřeba 20 000,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr. Nejnověji se výzkumníkům podařilo vyrobit kuřecí a kachní maso. Na jeden kilogram kuřecích prsou na řízky byste si ale museli přichystat přibližně 20 000 dolarů!

Elixír z telátka

Umělá výroba masa je složitý proces. I k němu je navíc zapotřebí přirozený základ ze zvířete. Maso se pěstuje z kmenových svalových buněk odebraných z poražených zvířat. A kde? V kultivačním roztoku obsahujícím tzv. fetální telecí sérum. „To se odebírá z nenarozených telat, sérum obsahuje spoustu důležitých látek, je to takový elixír života,“ popsal Jaroslav Petr.

Nenahraditelná chuť

I když připustíme, že se maso takto začne časem vyrábět a prodávat, není jisté, že ho konzumenti přijmou. Možná jim totiž nebude chutnat. Chuť je vždy výsledkem složitého nenapodobitelného procesu. Zvíře se nějak hýbe, v lepším případě chodí po louce, svaly přirozeně pracují, zvíře ukusuje čerstvou trávu, to vše ovlivňuje specifickou chuť masa.

krávy

Zvířata jako zdroj léků

Produkovat maso z velkochovů zvířat zatím vyjde mnohem levněji než jej pěstovat v laboratoři. Není ale vyloučeno, že to v budoucnu nebude opačně. Možná přijdou i doby, kdy umělé maso zcela vytěsní neekologické chovy.

Například v biotechnologiích jsme ale podle Jaroslava Petra zatím svědky opačného trendu – kdy výroba některých léků vyjde levněji s využitím zvířat než v laboratoři. Týká se to preparátu pro lidi s poruchami srážlivosti krve, kterým se nedostává určitých důležitých bílkovin.

„Můžeme je získávat složitě a draho z darované lidské krve, případně je nechat vyrobit přes geneticky modifikované kvasnice. Anebo můžeme vnést lidský gen do dědičné informace kozy, která následně ten lidský léčivý protein vydojí v mléce. Člověk z mléka protein izoluje a vyrobí z něj lék. Ukazuje se, že tento způsob výroby léku je nejlacinější,“ dodal Jaroslav Petr.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio