Brouček místo teploměru
Čím je venku tepleji, tím rychleji cvrká americký cvrčivec – příbuzný našeho cvrčka. Není divu, že mu místní farmáři začali přezdívat „teploměrový cvrček“. Jeden druh tohoto neobvyklého broučka žije i u nás, cvrčivec révový.
Příspěvky Meteoru 2. 7. 2016
01:12 Do nitra vody a ledu
09:34 Byli dinosauři známi již v předvědecké éře?
16:42 Umělý hmat
20:16 Cvrčivec aneb zvukový teploměr v přírodě.
30:00 Sherlock Holmes a případ s včelou
Jeho cvrkot se trochu podobá kvákání žáby, ptačímu hlasu drobné šedozelené cvrčilky nebo zvukům známějšího cvrčka. Ale není to ani cvrček ani cvrčilka, je to cvrčivec.
Jako vysílačka
„Cvrčivci mají křídla opatřená zoubky, při tření křidélek o sebe zoubky drhnou a cvrčivci vyluzují cvrčivé zvuky,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr. Zvuky vydává sameček, který tak chce nalákat samičky.
„Samečci cvrčivce vydávají zvuk o určité frekvenci, na kterou se naladí ouška samiček. Je to podobné jako u vysílačky, kdy musí být vysílač i přijímač také naladěný na jednu frekvenci,“ řekl Petr.
Samička musí umět přeladit
Jenže je zde jeden problém. Zatímco lidská vysílačka má stálou frekvenci, u cvrčivce vše závisí na venkovní teplotě. „Když se během dne ohřívá vzduch, tak cvrčivec cvrká vyšší frekvencí. Samička, aby nezůstala mimo, musí umět přeladit,“ dodal Petr.
Ucho na koleně a nervová ladička
„Samičky si vyvinuly zajímavou metodu. Ony si nedolaďují jen ucho, které mají na noze, u kolene, ale dolaďují si nervový systém. Jejich nervové vlákno se přestavuje v závislosti na teplotě a dolaďuje se na samečkovu frekvenci,“ vysvětlil Jaroslav Petr.
Důmyslný zesilovač
Samozřejmě čím hlasitěji cvrčivec zacvrká, tím bude úspěšnější u partnerky. Vyvinul se proto u něj důmyslný systém, jak zesílit zvuk.
„Cvrčivec využívá jakousi ozvučnou desku, podobně jako mají třeba housle. Vyhlodá v listu otvor tvaru srdce nebo hrušky, do toho si sedne, přiloží křídla k hraně otvoru a cvrká. Rozechvívá svá křídla i list, ten rezonuje a pomáhá mu šířit a zesilovat zvuk,“ popsal Jaroslav Petr.
Kolik je venku stupňů? Spočítej si cvrkání!
Toho, že se cvrkání cvrčivců mění s teplotou, si všimli v 19. století američtí farmáři. „Měřili to a porovnávali, až vyvinuli rovnici, podle které se dá zjistit aktuální teplota,“ řekl Jaroslav Petr.
„Musíte si spočítat počet cvrků za čtvrt minuty, připočíst k tomu číslo 40 a pak vám vyjde, kolik je venku stupňů. Ovšem pozor, platí to na stupně Fahrenheita, na naše stupně Celsia si to musíte ještě přepočítat,“ dodal biolog.
Stromový cvrček
Od příbuzného cvrčka se cvrčivec liší například tím, že nežije na zemi, ale na stromech, případně na keřích, třeba vinné révy. Na našem území se vyskytuje právě cvrčivec révový, jehož areál v Evropě se kryje s pěstováním vinné révy.
„Samičky cvrčivců nařezávají kůru stromů, dělají tam štěrbiny a do těch nakladou vajíčka. Proto jsou někdy cvrčivci považováni za škůdce,“ řekl Jaroslav Petr.
Lektvar lásky
Námluvy cvrčivců se neomezují jen na hraní na housličky, jejich součástí je i lákání na lektvar lásky. „Sameček má na zádech zvláštní žlázy. Když si samička lízne sekretu z této žlázy, tak se do samečka zamiluje a je ochotná se s ním pářit,“ vysvětlil Jaroslav Petr.
„Navíc je to takový svatební dar od samečka, on jí tím totiž předává živiny potřebné pro potomstvo. Sameček tím pomáhá, aby byli jeho potomci zdatnější,“ dodal Petr.
Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
