Břetislav Tureček: Jsou země, které mají skvělé předpoklady být stále v chaosu. Jako třeba Libanon

7. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Exploze v bejrútském přístavišti posílila sociální nepokoje, s kterými se Libanon potýká již řadu měsíců

Libanon se probouzí z tragédie, která si vyžádala řadu obětí i zraněných. Po pohřešovaných se stále pátrá. V zemi vypukl neklid. Zažehla exploze i možné sociální nepokoje?

Příčiny exploze stále nejsou objasněny. Jisté není ani to, co kromě ledku vybuchlo. Spekuluje se i o tajných vojenských skladech. V souvislosti s událostí bylo zadrženo 16 zástupců bejrútského přístavu a celní zprávy. Lidé vyšli do ulic na protest proti zanedbání bezpečnostních opatření. V Libanonu se ale protestuje již celé měsíce.

„Emoční rozměr tragédie je obrovský. Ale exploze určitě sociální nepokoje nezpůsobila. Lidé jsou nespokojení už dlouho. Libanon čelí celé řadě problémů. Jejich důsledky si lze jen velmi těžko představit,“ říká v pořadu Jak to vidí... zahraničněpolitický komentátor Břetislav Tureček.

Nový domov pro syrské uprchlíky

„Libanon je zemí, která je v první řadě zatížená více než milionem syrských uprchlíků. Syřané tam nejen žijí, ale i chodí do škol. Je třeba se o ně starat. Pro tak malou zemi, jako je Libanon, je to obrovská zátěž.“

Libanonská společnost sama byla navíc už dávno před válkou v Sýrii rozdělena v otázce vnímání syrského režimu. „Část Libanonců Asadův režim podporovala, část byla pro opozici. Problémy v Sýrii následně přerostly v ozbrojený konflikt, který se přelil do Libanonu. Chvíli hrozilo, že se do sebe pustí i Libanonci,“ konstatuje Břetislav Tureček.

Problémy na všech frontách

Čtěte také

Libanon čelí i sankcím ze strany Spojených států. Na vině je demokraticky zvolené hnutí Hizballáh, které je na Západě vnímáno jako teroristická skupina. „Leckdo se proto snaží Libanon odstřihnout od mezinárodní finanční scény.“

„Vedení státu je stále více ovlivňováno z nepotismu, z korupce a ze zanedbávání povinností. Exploze v bejrútském přístavu je tedy jen dalším impulzem k nepokojům a uvidíme, kam až nevole Libanonců může zajít.“

Zřejme by se dalo mluvit o krizi státu jako takovém. „Stabilita Libanonu po občanské válce byla postavena na konfesním systému rozdělování postů ve státní správě a v parlamentu. Rozložení sil v populaci tomu ale už neodpovídá. Podíl křesťanů se snížil, naopak muslimů je více. Řádné sčítání lidu ale desítky let nikdo neudělal. Každý se do toho bojí píchnout,“ říká host Dvojky.

Kdo nese zodpovědnost?

Libanon, rozlohou srovnatelný se Středočeským krajem, doplácí i na své sousedství s Izraelem a Sýrií

Libanon je třetí nejzadluženější zemí světa. Každý třetí Libanonec je bez práce. Bankovní systém zcela zkolaboval. Lze říci, kdo za to nese zodpovědnost?

„Je to souhra náhod. Tak, jako máme země, které mají potenciál k prosperitě, tak existují země, které mají skvělé předpoklady k chaosu, stagnaci a ekonomickému propadu. Libanon doplácí na to, že je z jedné strany sevřený Izraelem, s kterým je stále ve válečném stavu. Zbytek libanonské hranice tvoří moře a na severu Sýrie, kde se už léta válčí. Libanonská ekonomika je tímto velmi ovlivněná.“

Co tedy dál? „Svět by měl Libanon vnímat jako jeden celek bez ohledu na jeho vnitřní politické rozložení. Nepřátelské nálady vůči Libanonu kvůli tomu, kdo je zrovna u moci, mohou znovu obnovit občanskou válku.“ uzavírá Břetislav Tureček.

Další témata rozhovoru: Výročí války v Perském zálivu; nová vlna migrantů na italských ostrovech; Libye jako tranzitní země migrantů; odstoupení Turecka od Istambulské úmluvy na ochranu žen proti násilí; protesty v Turecku. 

autoři: Zita Senková , opa
Spustit audio

Související