Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 7. srpna 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Pozvání do dnešního vydání přijal Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, rada vás vidím, dobré ráno.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Věnovat se budeme především situaci v Libanonu a připomeneme i výročí začátku války v Perském zálivu, nerušený poslech. Libanon se vzpamatovává ze šoku z gigantické exploze přístavním skladu, která si vyžádala nejméně 137 obětí a na 5000 zraněných a asi 300 tisíc lidí připravila o střechu nad hlavou. Záchranáři stále pátrají po pohřešovaných lidech, zadrženo bylo 16 zástupců bejrútského přístavu a celní správy. V metropoli také vypukly nepokoje, lidé vyšli do ulic na protest proti zanedbání bezpečnostních opatření, které vedla k úternímu výbuchu, zažehla ta exploze podle vás Břetislave Turečku, i možné sociální nepokoje, ostatně v Bejrútu i jinde se protestuje už měsíce.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Právě ona je určitě nezažehla, není to nic nového, ale samozřejmě teď jsou lidé v šoku, mají úplně jiné starosti, to ten emoční rozměr té, té tragédie prostě je obrovský, takže, těžko někdo hned sebere transparenty a půjde po statisících demonstrovat, jako tomu bylo před několika měsíci, ale faktem je, že zkrátka Libanon má, teď je čelí celé, celé řadě problémů, které se mimochodem my tady asi neumíme úplně představit, je to země, která je zatížená přítomností více než milionu syrských uprchlíků, je to země, která čelí částečným sankcím ze strany Spojených států, protože tam se na, na moci podílí demokraticky tedy zvolené hnutí Hizballáh, což je na západě vnímáno jako teroristická skupina, takže leckdo se snaží odstříhnout Libanon od mezinárodní finanční scény, kromě toho samozřejmě to je důležitá věc, vedení státu nebo ten establishment, aby byl širší, abych nebyl tak konkrétní, je prostě stále více obviňován z nepotismu, z korupce, ze zanedbávání vlastně povinností ti politici, kteří byli zvoleni, mají obrovské příjmy a často vlastně je to z korupce nebo prostě z nějakých nekalých činností, přitom by měli sloužit lidem, takže za této situace, když přijde to, co se stalo v úterý, tak samozřejmě je to další velmi silný impuls a uvidíme, kam až ta nevole Libanonců povede.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jste popsal vlastně tu krizi finanční, ekonomickou, hospodářskou, bankovní, měnovou a tak dále, podle libanonské ministryně práce a sociálních věcí je každý třetí Libanonec bez práce. Takhle bychom to mohli dál vyjmenovávat. Libanon je třetí nejzadluženější země světa v přepočtu na hrubý domácí produkt, kdo za to nese zodpovědnost?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ono se to prostě nedá říct, je to, je to souhra náhod, tak jako máme země, které mají skvělé předpoklady k prosperitě, a tak na druhé straně máme země, které mají skvělé předpoklady k chaosu a ke stagnaci a ekonomickému propadu. V Libanonu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké jsou ty, promiňte, předpoklady tedy v případě Libanonu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Libanon je z jedné strany sevřený z jihu, tedy Izraelem, se kterými je stále technicky ve válečném stavu, nemá s ním žádné oficiální kontakty a zbytek libanonské hranice tvoří tedy samozřejmě moře Středozemní a potom Sýrie, kde jak víme, se už léta válčí, takže jak může Libanon třeba obchodovat, je prostě, jeho ekonomika je podvázaná i tímto, teďka vy jste zmínila věc, kterou já jsem nezmínil, ale v Libanonu vlastně zkolaboval bankovní systém, to je věc stará několik měsíců, kdy se propadla měna, lidé vlastně, banky zavřely, přestaly lidem vyplácet peníze a tak dále je tato věc i třeba propojena s tou válkou v sousední Sýrii, takže Libanonci nejsou v situaci, kdy řekněme, já teď neberte mě za slovo, ale máme problémy se Slovenskem, tak se obrátíme na Německo, začnou naši lidé jezdit pracovat do Německa nebo naopak a tak dále, Libanon tuto možnost volby vlastně nemá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou zátěž už jste se o tom zmínil, představují pro tuto zemi mimochodem o rozloze zhruba Středočeského kraje právě běženci, je jich více než milion.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
No, oni tam začali, Libanon byla jedna z prvních zemí, kam syrští běženci samozřejmě se začali, když se stupňoval konflikt v Sýrii přesouvat. Zátěž je to obrovská, představme si to, to není jenom, že ti lidé tam žijí, oni tam samozřejmě chodí do škol, je potřeba se o ně starat, aby se nestali nějakou tikající bezpečnostní hrozbou, další problém je, že vlastně i libanonská společnost Sama je už dávno před tou válkou v Sýrii byla rozdělena, jak vnímat syrský režim, někdo podporoval syrský režim v Libanonu a někdo naopak opozici a teď si vezme, vezměme, že ten konflikt v Sýrii přerostl v ozbrojený konflikt, který se přelil do Libanonu a tam vlastně je to pár let hrozilo, že sami Libanonci se pustí do sebe navzájem, na základě ne nějakého vnitřního libanonského konfliktu, ale na základě toho, jak se staví k režimu Bašára Asada.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze hovořit v případě Libanonu i o krizi státu jako takovém?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Jistě v mnoha ohledech Libanon třeba další z těch nevýhod, vlastně jeho stabilita v Libanonu proběhla v letech 75-89 90, řekněme, občanská válka a následná stabilita byla jaksi postavena na tom, že nadále tam bude platit takový ten konfesní systém rozdělování státních postů, ve státní správě, v parlamentu, takže tam je, tam není možné třeba, aby Hizballáh jako šíitská organizace měl svoji vlastní kandidátku. Lidé z Hizballáhu kandidují spolu se sunnitskými muslimy s křesťany a a tak dále a dbá se na to, aby všude vlastně bylo to rozložení, aby odpovídalo jakémusi klíči, který už ale mimochodem dávno neodpovídá skutečnému rozložení sil v populaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Křesťan, muslim, Rus /souzvuk zvuků/

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
A přesně a přesto nejede vlak, takže, i když bychom měli nějakou super výkonnou a efektivní, efektivní politickou stranu, řekněme, tak pořád i ona se musí podřizovat tomuto režimu a což samozřejmě vede k tomu, že někdo má, když to přeženu jisté místo ve státní správě jenom proto, že je křesťan nebo sunnitský muslim.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Uvažovali nebo uvažují vůbec Libanonci o změně tohoto nastavení?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Jistě, teoreticky se o tom mluví stále, ale já bych třeba připomněl, že vlastně už desítky let v Libanonu nikdo neudělal zcela jednoznačné řádné sčítání lidu, protože tam jsou vlastně pořád spíše, řekněme, odhady, protože ten současný systém je postavený vlastně na situaci ze třicátých let, kdy třeba šíitští muslimové tvořily asi pětinu populace, ale dneska tvoří asi 40 %, zároveň se snížil, snížil podíl křesťanů v té společnosti, ačkoliv mají stále vlastně polovinu zajištěnou, řekněme nespravedlivě v té státní správě a ono, kdyby se do tohoto píchlo, tak toho se právě všichni bojí, co, co by se stalo, kdyby se tento systém, který je velmi nedokonalý a vede ke všemu, o čem se tady bavíme, ale kdyby se do něj píchlo, že by tu zemi mohlo destabilizovat ještě více než to, co tam máme dnes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vede nárůst té, řekněme, šíitské, v uvozovkách populace nebo voličů právě k tomu, že Hizballáh je výrazný hráč na té policisté scéně?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Bezpochyby. Ono to začalo dávno vlastně před vznikem Hizballáhu, už v sedmdesátých letech zkrátka emancipace do té doby utlačovaných šíitů prostě vedla k tomu, že tito lidé, kteří z velké části žili na venkově, byly to chudší příjmové skupiny, tak najednou tam vzniklo, to nebylo konfesní, to nebylo náboženské hnutí, to bylo primárně hnutí sociální za pozvednutí nějaké marginalizované skupiny. Samozřejmě ona se z početně marginalizované a apoliticky marginalizováné dnes stala velmi důležitou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co teď vůbec čeká asi podle vás Břetislave, nejenom Bejrút, ale celý Libanon přes ten zcela už zdevastovaný přístav, proudí na 90 % mimo jiné obilí.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Já si myslím, že je strašně důležité, aby i světové společenství v tuto chvíli vnímalo Libanon jako jeden celek, aby se tam právě tyto politické ohledy nerozehrávaly, protože pokud někdo a tyto hlasy zaznívají, nedávejme Libanonu, je to muslimský stát nebo je tam Hizballáh a tak dále, to jsou přesně ty věci, které my tady můžeme šířit éterem a nic se nám nestane, ale v této zemi podobné, vyvolávat podobné, řekněme nálady, svět blokuje pomoc Libanonu, protože u moci je ten a ten, to jsou věci, které tam mohou regulérní občanskou válku znovu obnovit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Francouzskou pomoc přislíbilo prezident Francie Emmanuel Macron, který přiletěl do Bejrútu, samozřejmě proudí tam pomoc celé řady dalších zemí, Macron nicméně by rád koordinoval tu pomoc mezinárodní, jak to vidíte?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Já si myslím, že nic jiného asi není v programu nebo respektive dojde na to, určitě na to dojde, proč tam jel francouzský prezident, možná vysvětleme posluchačům, že Francie si bere takový, takový patronát nad Libanonem, ona to byla vlastně, řekněme, okupační mocnost nebo jak to říct nebo mandátní mocnost až do čtyřicátých let, kdo nemluví v Libanonu arabsky, tak jeho druhý jazyk je francouzština většinou, takže ta orientace Libanonu na Francii je jasná, a proto Macron byl první státník, který tam okamžitě vlastně přiletěl, nicméně ani Francie Libanon nespasí, k tomu bude potřeba mezinárodní úsilí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příčina výbuchu je stále nejasná, je to předmětem vyšetřování a nejspíš i dlouho bude, vychází se zatím z toho, že explodovaly tuny dusičnanu amonného, které byly v přístavu uskladněny, podle zdrojů z amerického ministerstvo obrany nic nenasvědčuje tomu, že by příčinou výbuchu byl útok, jak v první reakci to glosoval americký prezident Donald Trump, spekuluje se o tom nejenom teda ve Spojených státech, ale na světě, zda explodoval ledek, nebo to byly tajné sklady vojenské munice, jestli šlo o útok, nebo to byla nešťastná náhoda, jaké máte vy z toho asi zatím teda pocity?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
No, že ve finální fázi toho, co se tam dělo, to všichni viděli ta videa, poslední výbuch byla opravdu ta gigantická skládka toho ledku, ale viděli jsme, že tam něco bouchalo předtím, říkalo se, že tam byl sklad nějaké pyrotechniky, že to začalo nějakým neopatrným svářením a tak dále, to jsou věci, které se možná nikdy nevysvětlí a samozřejmě ani možnost útoku nelze vyloučit, generál Šedivý, Jiří Šedivý před pár dny třeba říkal, že slyšel, že dokonce Hizballáh sám vyhodil libanonské město do vzduchu schválně, aby odklonil pozornost od nějakého soudního procesu, kde, ze kterého Hizballáh nemá vyjít dobře, někdo jiný zase si myslím, že to byl Izrael, který, jak víme v uplynulých letech mnohokrát bombardoval různé strategické cíle v Libanonu nebo hlavně tedy základny nebo sklady zbraní Hizballáhu, takže třeba je otázka, jestli tam byly nebo nebyly také nějaké zbraně, pokud explodovaly neopatrností a poté explodoval ledek nebo jestli byl útok na ty zbraně, a poté explodoval ledek, to opravdu je velmi těžké v tuto chvíli říct, já osobně si myslím, že tentokrát v tom Izrael nemá prsty, že zkrátka Izraelci by si asi dali pozor, aby k takovéto tragédii nedošlo, byť samozřejmě také zahynou civilisté občas při těch útocích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Oni to také okamžitě.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Okamžitě přesně tak, takže on o tom, potom když.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Respektive.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
My s tím nemáme nic společného, není důvod nevěřit Libanoncům, to říkal Izrael oficiálně a pár hodin poté Donald Trump řekl, že si myslí, že to byl útok, takže v tu chvíli Izraelcům hodně zatrnulo, protože když toto řekl Donald Trump, tak samozřejmě se všichni obrátili na Izrael, o čem to tedy Donald Trump v tuto chvíli mluví, nakonec jak jste řekla na začátku, se od Trumpa distancovalo i americké ministerstvo obrany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Izrael také chce pomáhat, omlouvám se, otázka snad ještě k té samotné explozi, proč bylo vůbec tolik ledku uskladněno v tolik let v tom skladu, protože to už je 6 let, co úřady libanonské zkonfiskovaly kvůli špatnému stavu plavidla nedodržení norem pro přepravu potenciálně nebezpečného nákladu. Kyperská policie na žádost libanonských úřadů také vyslechla podnikatele.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Původem z Ruska.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano, to jsou zajímavé, vlastně teďka vycházejí najevo zajímavé okolnosti, prostě měla to být loď plující pod moldavskou vlajkou, vezla ledek tedy z Gruzie do Mozambiku, ale pak vlastně v rámci nějakého vytížení lepšího, tak měla zajet do Bejrútu pro nějaké stavební stroje a vést je, vést je myslím do, do Jordánska do Akaby, takže jenom díky této souhře se dostal, dostala ta loď do Libanonu, no ano, ale výsledkem je potom samozřejmě vidíme šlendrián a vidíme z Libanonu se to není důvod tomu nevěřit, že prostě některé úřady varovaly, dejte ten ledek pryč, je to nebezpečné, nemá tu být skladován, jiné úřady to ignorovaly, takže to je typické selhání státní správy, ale já bych řekl, to je věc, která se může stát kdekoliv, vidíme ohromné průmyslové nehody, dochází k ním i na západě, vzpomeňme si nehody tankerů, vrtných souprav a tak dále, takže ono i vyspělé bohaté země mají takovéto problémy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik. Italské ostrovy ve Středozemním moři Lampedusa i Sicílie čelí rostoucímu počtu migrantů, jejich počet už nyní převyšuje čísla z loňska, kdy do italských vod připlulo celkem 11 470 běženců, nicméně řečeno v kontextu celkových čísel z těch posledních let, třeba za rok 2016 to bylo zhruba 200 tisíc lidí, jak se vy na to díváte Břetislave Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Dneska už nejsou takové zdroje té migrace, to je nutno říci

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.