Brda
Brdo bylo součástí tkalcovského stavu, takže by příjmení Brda mohlo být podle povolání. Staročeské apelativum brdo také označovalo vrch. Antonín Profous uvádí, že „u starých Čechů bylo brdo oblíbeným názvem hor, které mívaly skalnaté hřebeny“. V tom případě by příjmení odkazovalo k místu bydliště někde na pahorku. V Čechách leží i několik obcí s názvem Brdo, všechny byly pojmenovány podle blízkého kopce. Příjmení Brda dnes nosí 225 osob, ale kupodivu nežije nikdo s příjmením ve formě Brdo.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 33; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 53, 153; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 235; A. Profous, Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny, díl I, A–H, Praha 1947, s. 153 (Brdo)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
