Brda
Brdo bylo součástí tkalcovského stavu, takže by příjmení Brda mohlo být podle povolání. Staročeské apelativum brdo také označovalo vrch. Antonín Profous uvádí, že „u starých Čechů bylo brdo oblíbeným názvem hor, které mívaly skalnaté hřebeny“. V tom případě by příjmení odkazovalo k místu bydliště někde na pahorku. V Čechách leží i několik obcí s názvem Brdo, všechny byly pojmenovány podle blízkého kopce. Příjmení Brda dnes nosí 225 osob, ale kupodivu nežije nikdo s příjmením ve formě Brdo.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 33; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 53, 153; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 235; A. Profous, Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny, díl I, A–H, Praha 1947, s. 153 (Brdo)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
