Bestie Ruth. Dopadení nacistické dozorkyně, která pohřbívala zaživa

V květnu 1947 dostala matka jednoho dítěte Ruth Hildnerová provaz. Ti, kteří znají případ volarského pochodu smrti, tvrdí, že neexistuje trest, který by mohl odčinit vinu a spoluvinu dozorců SS na smrti více než tisícovky žen.

Účinkují: Pavel Batěk, Tomáš Pavelka, Lenka Zbranková, Anna Theimerová, Eva Kodešová, Kateřina Fixová, Petr Oliva, Ivo Theimer
Scénář: Bronislava Janečková a Laděna Plucarová
Režie: Jaroslav Kodeš
Zvuk: Petr Šplíchal
Natočeno: 2017

Do roku 1944 pracovala Ruth Hildnerová jako úřednice v Norimberku. Když měla firma dodat pět dozorkyň do pracovních táborů, přihlásila se dobrovolně. Postupně prošla pěti. Nacistická ideologie udělala z obyčejné 26leté venkovské holky a mámy jednoho dítěte nenávistnou bestii, která vypadala na 40.

Její krutost vynikla i na konci války. Podílela se totiž na tom, že z 1 500 žen, které 14. dubna 1945 vyšly na pochod smrti z ženského koncentračního tábora Helmbrechts u bavorského města Hof nedaleko Aše, se svobody dožilo méně než 250.

Pochody smrti
Němci se snažili před postupujícími spojenci vyklidit koncetrační tábory a zahladit stopy. Doházelo k hromadným přesunům vězňů, tzv. pochodům smrti (pěšky, bez jídla a pořádného oblečení), stovky kilometrů. Cílem toho, kterého se zúčastnila Hildnerová, byl zřejmě koncentrační tábor Mauthausen u Lince.

Otřesné události

Svědci po válce potvrdili, jak v noci kopala do žen, které naříkaly zimou. Anebo jak dozorce upozorňovala na ty, které mají zastřelit (protože by je při pochodu zdržovaly). Naprosto nepochopitelným důkazem její bestiality byl pohřeb dvou vězeňkyň zaživa v lese kousek od šumavské Kvildy.

Ony dvě stále živé ženy byly do vykopaného hrobu hozeny spolu s 11 dalšími zastřelenými. Hildnerová je mohla nechat žít, dozorci už byli daleko. Ale ona namísto toho zadupávala sama hlínu nad hlavou té, která stále volala maminku.

Stíhání bestie

Spolu s ostatními dozorkyněmi Hildnerová zmizela 6. května 1945 u Husince pár kilometrů severně od Prachatic. Přeživší vězeňkyně našli lidé zmatené, podvyživené, polonahé, zmrzlé. Ještě desítky jich zemřely na následky. Hroby těch, které zemřely při pochodu, lidé objevovali ještě řadu let po válce.

Hildnerová nebyla na útěku dlouho: 30. května 1945 ji chytili Američané a dva roky ji drželi v internačním táboře v bavorském Weidenu. Dne 2. května 1947 stanula před mimořádným lidovým soudem v Písku. Rozsudek byl předvídatelný – trest smrti provazem.

Mimořádné lidové soudy
Soudily zkráceně, s omezením práv (např. bez možnosti odvolání) a přísnými tresty. Do května 1947 rozhodly o 713 trestech smrti, 741 doživotích a téměř 20 000 odnětí svobody.

Jediná odsouzená

Poprava, jak bylo tehdy zvykem, proběhla tři hodiny po vynesení rozsudku. Majetek Ruth Hildnerové byl zabaven pro potřeby chudých v Písku.

Byla jedinou odsouzenou ze skupiny dozorců a velitelů volarského pochodu smrti. Kromě nejobávanější a nejkrutější dozorkyně Inge Schimmingové nebyl nikdo další nalezen. Schimmingová ale dožila svůj život poklidně.

Nacisty kryli komunisté

Ani na opakovanou žádost československých úřadů nebyla z Německé demokratické republiky vydána. Nejspíše za tím byla její tajná spolupráce s východoněmeckou státní bezpečností.

autoři: Bronislava Janečková , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.