Bestie Ruth

Ruth Hildnerová
Ruth Hildnerová
0:00
/
0:00

Dopadení nacistické dozorkyně, která pohřbívala zaživa. V květnu 1947 dostala matka jednoho dítěte Ruth Hildnerová provaz. Ti, kteří znají případ Volarského pochodu smrti, tvrdí, že neexistuje trest, který by mohl odčinit vinu a spoluvinu dozorců SS na smrti více než tisícovky žen.

Do roku 1944 pracovala Ruth Hildnerová jako úřednice v Norimberku. Když firma měla dodat pět dozorkyň do pracovních táborů, přihlásila se dobrovolně. Postupně prošla pěti. Nacistická ideologie udělala z obyčejné 26leté venkovské holky a mámy jednoho dítěte nenávistnou bestii, která vypadala na 40.

Její krutost vynikla i na konci války. Podílela se totiž na tom, že z 1500 žen, které 14. dubna 1945 vyšly na pochod smrti z ženského koncentračního tabora Helmbrechts u bavorského města Hof nedaleko Aše, se svobody dožilo méně než 250.


Pochody smrti
Němci se snažili před postupujícími spojenci vyklidit koncetrační tábory a zahladit stopy. Doházelo k hromadným přesunům vězňů, tzv. pochodům smrti (pěšky, bez jídla a pořádného oblečení), stovky kilometrů. Cílem toho, kterého se zúčastnila Hildnerová, byl zřejmě koncentrační tábor Mauthausen u Lince.

Otřesné události

Svědci po válce potvrdili, jak v noci kopala do žen, které naříkaly zimou. Anebo jak dozorce upozorňovala na ty, které mají zastřelit (protože by je při pochodu už zdržovaly). Naprosto nepochopitelným důkazem její bestiality byl pohřeb dvou vězenkyň zaživa v lese kousek od šumavské Kvildy.

Ty dvě stále živé ženy byly do vykopaného hrobu hozeny spolu s 11 dalšími zastřelenými. Hildnerová je mohla nechat žít, dozorci už byli daleko. Ale ona namísto toho zadupovála sama hlínu nad hlavou té, které stále volala maminku.

Stíhání bestie

Spolu s ostatními dozorkyněmi Hildnerová zmizela 6. května 1945 u Husince pár kilometrů severně od Prachatic. Přeživší vězenkyně našli lidé zmatené, podvyživené, polonahé, zmrzlé. Ještě desítky jich zemřou na náseldky. Hroby těch, které zemřely při pochodu, budou lidé objevovat ještě řadu let po válce.

Exhumace obětí pochodu smrti u obce Čistá v květnu 1946 (Státní oblastní archiv Sokolov)

Hildnerová nebyla na útěku dlouho: 30. května 1945 ji chytli Američani a dva roky drželi v internačním táboře v bavorském Weidenu. Konečně 2. května 1947 stanula před mimořádným lidovým soudem v Písku. Rozsudek byl předvídatelný – trest smrti provazem.


Mimořádné lidové soudy
Soudily zkráceně, s omezením práv (např. bez možnosti odvolání) a přísnými tresty. Do května 1947 rozhodly o 713 trestech smrti, 741 doživotích a téměř 20 000 odnětí svobody.

Jediná odsouzená

Poprave, jak bylo tehdy zvykem, proběhla tři hodiny po vynesení rozsudku. Majetek Ruth Hildnerové byl zabaven pro potřeby chudých v Písku. Nahlédněte sami do soudního spisu:

Ruth Hildnerová byla jediná odsouzená ze skupiny dozorců a velitelů volarského pochodu smrti. Kromě nejobávanější a nejkrutější dozorkyně Inge Schimmingové nebyl nikdo další nalezen kromě. Schimmingová ale dožila svůj život poklidně.

Nacisty kryli komunisté

Ani na opakovanou žádost československých úřadů nebyla z Německé demokratické republiky vydána. Nejspíše za tím byla její tajná spolupráce s východoněmeckou státní bezpečností.

Účinkují: Pavel Batěk, Tomáš Pavelka, Lenka Zbranková, Anna Theimerová, Eva Kodešová, Kateřina Fixová, Petr Oliva, Ivo Theimer

Scénář: Bronislava Janečková a Laděna Plucarová

Režie: Jaroslav Kodeš

Zvuk: Petr Šplíchal

Spustit audio
autoři: Bronislava Janečková, Michael Erhart

Související

  • Vlajkař

    Evropa je v krizi. Jednou z možností, jak vyjádřit vlastenecké cítění, byl vstup do spolku Vlajka.

  • Státní vyznamenání pro vraha

    Jiří Skomarovský. Důstojník Svobodovy armády. Velitel jednotky Smrt fašismu. Výsadkář, který bojoval snad všude. Nebo to bylo jinak?

  • Zbytečná smrt

    Původní vraždu se podařilo vyřešit až po 10 letech. Téměř zapomenutý případ z poválečného pohraničí podle skutečných událostí a spisů s označením „Přísně tajné“.