Beneš
Příjmení Beneš vznikalo nejčastěji z první části rodného jména Benedikt nebo Benjamin, možná i Benno (což byl patron Míšně); u Židů bylo příjmení Beneš dáváno do souvislosti i s rodným jménem Baruch. V hanáckém nářečí máme apelativum beneš ve významu „malá buchta, druh koláče“. V tomto případě by šlo asi o příjmení podle povolání nebo podle oblíbeného jídla. Příjmení Beneš je u nás časté, v současnosti jej nosí 19 350 osob.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 1983, s. 43; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 11; V. Mates, Jména tajemství zbavená 1, Praha 2002, s. 21; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 19; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 26; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 64
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
