Meteor o čmeláčích potápěčích, zakřivení času a lásce v mozku
Poslechněte si:
- 01:12 Vydrží čmeláci týden pod vodou?
- 10:05 Kdo s námi manipuluje?
- 15:55 Objev Země Františka Josefa
- 22:45 Zakřivuje hmota čas?
- 32:06 Mozek a láska
- 45:25 Lze komárům zabránit v šíření chorob?
Hovoří astrofyzik Petr Kulhánek nebo neurolog František Koukolík. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Jaroslava Petra Geneticky modifikovaná Zoo čte Ivo Theimer.
Podpořte Meteor v anketě Podcast roku ❯❯
Vydrží čmeláci týden pod vodou?
Když se nadechnete, vydržíte pod vodou sotva pár minut. Trénovaní jedinci samozřejmě déle, ale člověk se bez kyslíku neobejde a z vody ho přijímat neumí. Jaké bylo překvapení vědců, když studovali čmeláky.
Boxy, ve kterých byli čmeláci umístěni, omylem zaplavila voda, na což vědci přišli až po týdnu. Mysleli si, že je po čmelácích veta, jenže oni po vytažení z vody zase ožili. Záhadu vysvětlil biolog prof. Jaroslav Petr.
Kdo s námi manipuluje?
V našem cyklu s názvem Tajemný host Meteoru zveme přímo do studia bakterie, viry či parazity. Dnešní host je velmi nenápadný. Většina lidí vůbec netuší, že se s ním někdy setkala. A přesto ho podle odhadů nosí v těle asi třetina lidstva. Zajímavé je, že dnešní host by jistě zajímal Gutha-Jarkovského nebo Ladislava Špačka. Dokáže totiž ovlivnit naše společenské chování.
Objev Země Františka Josefa
Arktida nejvíc lákala hlavně severské země, rakouské mocnářství se o ni nezajímalo. Dokud pro ni nevzplanul bohatý šlechtic Johann Nepomuk Wilczek, mocný pán lesů, polností a kamenouhelných dolů. Ten zorganizoval veřejnou sbírku pro výpravu na sever.
Do jejího čela získal dva důstojníky s polární zkušeností – německého námořního poručíka Carla Weyprechta a nadporučíka Julia von Payera, rodáka z Teplic, zkušeného kartografa. Ti spolu s dvaadvacetičlennou posádkou vyrazili dne 13. června 1872 z norského Tromsö. A čekal je zásadní objev.
Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Zakřivuje hmota čas?
Fyzikové vědí, že rychlost plynutí času zakřivují tělesa, a čím jsou hmotnější, tím více ho zakřivují. Ale hmotu mají i částice, vlnění a pole. Nabízí se tedy otázka: pro tyto objekty zakřivování času neplatí? Nebo další otázka: jak můžeme vědět, že čas plyne stále stejně rychle?
Astrofyzik prof. Petr Kulhánek popsal fascinující vlastnosti času, které má náš lidský tzv. selský rozum problém pobrat.
Jak se v mozku projevuje láska?
Antika rozlišovala lásku vášnivou (říkala jí erós), něžnou (storgé), lásku hravou (ludus) a lásku šílenou (mániá). Později staletí přidala lásku soucitnou a pečující (agapé) a lásku věcnou, počtářskou (pragma). A dnešní věda?
Skupinu finských odborníků napadlo předvést lidem 27 slov vystihujících různé typy lásky. Požádali je, aby jim do obrysu těla, postavičky, která měla hlavu, hrudník, břicho, podbřišek a končetiny, nakreslili, kde jednotlivé typy lásky cítí a v jaké intenzitě.
Jak experiment dopadl a co říká o našem mozku? Výsledek popsal MUDr. František Koukolík.
Lze komárům zabránit v šíření chorob?
Malárie dostala své jméno v Itálii, neboť tam z jejího vzniku vinili „špatný vzduch“ čili „mala aria“ přicházející z bažin. Dnes víme, že nemoc vyvolávají cizopasní prvoci zimničky roznášení komáry.
Ročně na ni umírá 600 až 700 tisíc lidí. Co takhle nějak geneticky upravit komáry, aby nemoc nešířili? V dnešním dílu své Geneticky modifikované Zoo biolog prof. Jaroslav Petr říká, že to už umíme. Proč je tedy nevypustíme do přírody?
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
