Basbarytonista Adam Plachetka se ze své slávy zbláznit nemůže. „U nás má sláva jinou dimenzi a pro bulvár jsme nezajímaví“

Dosáhl prakticky všech met, po kterých může odvážný pěvec toužit. A co dál? „Rád bych na té úrovni zůstal co nejdéle. Jsem rád, že mám za sebou to nahánění met a přidávání položek do životopisu. Teď to spíš vnímám tak, že si můžu vybírat projekty. Víc se můžu soustředit na to, co mě baví.“

Štěstí, muška jenom zlatá

Adam Plachetka si není jistý tím, jestli z něj operní hvězdu světové velikosti udělalo větší nasazení při studiu, při práci, nebo je v tom taky kus štěstí. „Je to mix všeho. Musel jsem být i ve správnou chvíli na správném místě. Ale myslím, že štěstí je ten prvek, který každý potřebuje.“

Bylo to možná i proto, že byl tak nadšený pro operu a skoro každý den chodil do divadla, aby se něco přiučil. „Mám pocit, že v tomhle ohledu jsem byl aktivnější,“ připouští.

Sousedé nešílí

Pokud není někde na zájezdu, Adam Plachetka se rozezpívá doma. Podle něj to není až takový problém, pokud je to v rozumnou hodinu. „Ve všední den, kdy je většina lidí v práci, to není nic proti ničemu. I když ten hlas asi je průraznější. Nemám ale potřebu zpívat pořád naplno.“

Bulvár si jich nevšímá

Adam Plachetka tvrdí, že se slávy, která ho obklopuje, se rozhodně nemůže zbláznit. „U nás má sláva jinou dimenzi. Jsme mimo ten středoproud, což je příjemné, protože když mě někdo zastaví na ulici, tak je to člověk, který se zajímá o muziku.“

A pro bulvár jsou prý operní zpěváci nezajímaví. „Není to o tom, že jsem se někde nalil a usnul v taxíku.“

Opera nemusí být nuda

Plácido Domingo, José Carreras, Luciano Pavarotti a další operní hvězdy se snaží všemi prostředky operu zpopularizovat. Podobně to vnímá i Adam Plachetka.

„Měli bychom se snažit zprostředkovat tu hudbu lidem, kteří se třeba bojí jít do divadla a čekají, že je to bude nudit. Naší povinností je přesvědčit je o tom, že to tak nutně být nemusí. Ke klasice si může najít cestu každý.“

Smýšlením spíš klasik

Adam Plachetka měl hodně velkou radost z toho, jak se povedla Figarova svatba na letošním festivalu v Salzburgu. Občas ale zažívá pocity úplně opačné. „Jednou to bylo dokonce tak zlé, že jsem chtěl odjet.“

Jak říká, nemá rád, když je nějaká opera zmodernizovaná tak, že vypráví úplně jiný příběh a půjčuje si jen hudbu. „Když někdo dělá modernu pro modernu, tak si mě tím nezíská.“

Jak se o něj v zahraničí starají? Jak kloubí práci s rodinou? Co by radil mladým adeptům? Kdy a kde bude u nás vystupovat? Více uslyšíte v iRadiu.