Andor Šándor: Rusko je evidentně ze Západu nervózní. V jeho zájmu ale není vést války
Krize na východní Ukrajině pokračuje. Kromě stovky tisíc vojáků dislokovaných u východních hranic s Ukrajinou přistoupilo Rusko také ke stažení svých diplomatů z ambasády v Kyjevě. Jde o psychologickou hru, nebo lze v brzké době čekat otevřený konflikt?
„Rusko je evidentně nervózní a nedůvěřuje Západu, tak jako Západ nedůvěřuje Rusku,“ vidí hlavní problém bezpečnostní poradce Andor Šándor.
„Osobně jsem ale přesvědčen, že v ruském zájmu není zahájit jakýkoli konflikt na jihovýchodě Ukrajiny. Dopady by byly nedozírné a nikomu by se nevyplatily. Přesto může k nějakému incidentu dojít. A na vině je samozřejmě i Západ,“ připouští.
Ve slepé uličce?
Třeba v tom, že nerespektuje měnící se postoj Ruska vůči Západu. „Rusko bylo nejdříve přátelské a spolupracující, pak ale začalo dávat najevo nelibost z vojenského rozšiřování Aliance k jeho hranicím. Z jejich pohledu je to ale pochopitelné, a je potřeba dělat všechno pro to, aby se napětí deeskalovalo.“
Čtěte také
Obě strany si však kladou požadavky. „Je ale jasné, že z nich budou muset trochu ustoupit, pokud má být v zájmu nějaká dohoda. Nejde totiž jenom o jihovýchodní Ukrajinu, ale třeba i o to, kdo bude dodávat plyn do Evropy,“ vysvětluje bezpečnostní poradce.
Rusko mimo jiné po Alianci požaduje, aby se Ukrajina nikdy nestala jejím členem. „Ukrajina ale stejně nemá územní celistvost a nekontroluje část svého území, což je jednou z podmínek pro vstup. Je to tedy zbytečné dráždění a rétorika.“
Nejlepším nárazníkem proti možné agresi Ruska na Západ by tedy podle Šándora byla stabilita a nezávislost Ukrajiny. „Rusko nemá imperiální plány, není to už Sovětský svaz. Neměli bychom se tedy snažit vyřizovat si účty se Sovětským svazem, který už neexistuje.“
„Je to země, které ne všichni úplně rozumíme. Ale jsem přesvědčen, že v jejím zájmu není vést války. V jejím zájmu je dělat byznys a obchod s Evropou. Za předpokladu, že se bude cítit bezpečně.“
Jak zmírnit napětí?
Požadavky Ruska by tedy podle Andora Šándora měl Západ vnímat a diskutovat o nich. „To samozřejmě neznamená, že všude ustoupíme. Ale pro bezpečnost Evropy je strašně důležité, aby se Aliance, vedená Spojenými státy, s Ruskem dohodla, aby tady byl mír a bezpečí.“
Obě strany by tedy měly pracovat na deeskalaci napětí a na obnovení vzájemné důvěry. „Rusko by mělo přestat dělat na hranicích nátlak a mělo by kompenzovat Ukrajině zabraný Krym.“
To je totiž podle Andora Šándora to hlavní, co pomáhá udržovat konflikt stále na živu. „Jako pozitivní ale vnímám to, že obě strany spolu zatím komunikují, vyměňují si názory a nebouchají dveřmi. Že se ale krize nevyřeší mávnutím proutku, je zcela evidentní.“
Další témata rozhovoru: modernizace české armády; kauza nákupu armádních letounu CASA.
Související
-
‚Moskva pokračuje ve vedení hybridní války.‘ Ukrajina obvinila Rusko z kybernetického útoku
Podle ukrajinské tajné služby SBU se hackerský útok zaměřil celkem na sedm desítek webů vládních úřadů, ale také neziskových organizací a dalších institucí.
-
Rusko-ukrajinský konflikt se nedá vyloučit. Putinovi by ale kromě slávy nic nepřinesl, říká Romancov
Ruský prezident Vladimir Putin hromadí vojska u ukrajinských hranic a hrozí invazí. Podaří se ukrajinskou územní celistvost uhájit? Pokud ano, za jakou cenu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.