Analytik Tureček: Volby v Turecku? Erdoğanovi nenahrává ekonomická krize, zemětřesení ani syrští uprchlíci

4. květen 2023

Turecko se připravuje na prezidentské a parlamentní volby. Hlasovat už začali Turci žijící v zahraničí. Obhájí Recep Tayyip Erdoğan mandát hlavy státu? Čím může přesvědčit protikandidát Kemal Kiliçdaroglu, kterého nominoval blok šesti opozičních stran? Zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček v audiozáznamu ještě vysvětlí, kam se posunula Sýrie po 12 letech války, jaké jsou její vztahy s Íránem, i to, jaká je budoucnost Afghánistánu.

„Průzkumy ukazují, že volby v Turecku budou nesmírně těsné. Oba dva favorité mají preference zhruba 45 %, pro vítězství v prvním kole je ale potřeba získat 50 %. Pravděpodobně tedy dojde i na druhé kolo,“ odhaduje v pořadu Jak to vidí... zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček.

Velkou roli přitom možná sehrají i další dva kandidáti. „Ti sice mají preference jen v řádu procent. Tím, že se ale odmítají vzdát kandidatury, odeberou dvěma hlavním kandidátům důležité hlasy.“

Trumfy matadora, hlasy kritiky

Současný prezident Recep Tayyip Erdoğan, který se v politice pohybuje již dvacet let, má nicméně v rukou silné trumfy. „Na Západě se trochu přeceňuje jeho islamistický nátěr, v očích mnoha Turků je to ale velmi známá figura. On vrátil Turecko na geopolitickou mapu světa. Řada lidí mu je proto ochotna odpustit neduhy, kterými Turecko v poslední době trpí.“ Na ty ale samozřejmě nezapomíná poukazovat opozice.

Čtěte také

Kritici viní vládu zejména ze špatné ekonomické situace země, kdy loni inflace přesahovala až 80 %. Vděčným námětem je ale i nedávné zemětřesení, při kterém zemřelo přes 50 000 mrtvých. „Odpůrci viní vládu za to, že nezvládla situaci, že postiženým lidem nepomohla dostatečně a včas. V žaludku jim ale také leží fakt, že prezident postupem doby utužil svoji moc a koncentroval ji ve svých rukou na úkor vlády a parlamentu,“ vysvětluje Tureček.

Řadu voličů, zejména těch mladých, ale mohlo oslovit i nedávné prohlášení Erdoğanova vyzyvatele Kemala Kiliçdarogla, který se veřejně přihlásil k alevitství, tedy k jakési šíitské sektě. „Většina turecké společnosti včetně prezidenta se hlásí ke konzervativním sunnitům. Takže je otázka, zda mu toto odhalení spíše uškodí, anebo jestli mu naopak pomůže, jak je otevřený a že se nebojí přihlásit se k náboženské menšině. Nemyslím si, že by právě toto rozhodlo volby, na druhé straně půjde o jednotlivá procenta,“ připouští analytik.

Pomoc Syřanům

Jedním z horkých témat kampaně je i otázka syrských uprchlíků, kterých jsou v Turecku téměř čtyři miliony. „Pro Turecko je to samozřejmě velká zátěž. Kromě Syřanů žijí v Turecku ještě lidé z Iráku, z Íránu, z Afghánistánu. A přestože Turecko dostalo od EU dvakrát tři miliardy eur na infrastrukturu pro uprchlíky, pořád je to zlomek skutečných potřeb. Zátěž pro tureckou ekonomiku a společnost je to stále enormní a je vcelku jasné, že se to stalo tématem nejenom pro voliče, ale i pro vládu a opozici.“

Nikdo totiž původně nepředpokládal, že to bude trvat 12 let a že uprchlíků ze Sýrie bude tolik. Ekonomická krize ale samozřejmě zasáhla citelně i Turecko, a prostě se to sčítá. Všichni proto říkají, že spíše než integrace je potřeba časem dostat uprchlíky zpátky do bezpečných částí Sýrie. Na voliče to však působí velmi silně,“ uzavírá Břetislav Tureček.

Spustit audio

Související