Tomáš Laně: V Turecku se po zemětřesení zvedá nálada proti režimu. Firmy stavěly, kde neměly, stavební normy neplatily
Jih Turecka postihlo zemětřesení, které prezident Erdogan označil za katastrofu století. Jak tragédie ovlivní tuto zemi a pozici Erdogana, který se ve volbách chystá obhájit svůj mandát? „Turecko by mělo nakročeno k dobrému vývoji,“ míní první velvyslanec v Turecku, turkolog a překladatel Tomáš Laně. Přesto z místa katastrofy unikají videa, kde lidé kritizují jeho vládu. Prezident se podle něj bude snažit uhájit svou ideologii za každou cenu. Moderuje Zita Senková.
Počet obětí zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 21 000. I čtyři dny po přírodní katastrofě objevují záchranáři přeživší pod troskami zřícených domů. Jak se s katastrofou vypořádá země, která patří mezi dvacet nejvyspělejších?
Čtěte také
Podle turkologa a prvního velvyslance v Turecku Tomáše Laněho lidé kritizují způsob stavění budov, šetření na materiálu i přístup vlády a prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
„Už po katastrofálním zemětřesení v Istanbulu se začaly množit názory a varování, že stavby je třeba stavět odolněji a nestavět je v oblastech, které mohou tektonicky způsobit největší škody,“ vysvětluje na Dvojce turkolog.
„Sledoval jsem nedávno video z návštěvy předsedy opozice v jedné z těch oblastí. Nebylo přesně specifikováno, kde to bylo, ale byly to neuvěřitelné záběry. Jednak na rozsah škod, ale i na tváře lidí. To na člověka působí nejhůře,“ svěřuje se první velvyslanec v Turecku, který je s touto zemí profesně i lidsky spjat desítky let.
Šetření při stavění, vysoké budovy
„Stavby se okrádají. Staví se překotně, zejména právě na rozvíjejícím se jihovýchodě,“ míní Laně a ukazuje příklad, kdy spadl jeden dům a druhý vedle něj zůstal stát.
Čtěte také
„To se dá přičítat tomu, že se nedodržovaly stavební normy, že se okrádal stavební materiál a je to pravděpodobně důsledek politiky současné vlády, která si tímto způsobem snažila zavazovat si developery,“ komentuje důsledky po katastrofickém zemětřesení.
To znamená, že developeři stavěli nejčastěji obytné budovy. „To mělo účel sociální,“ vysvětluje Laně. Lidé se totiž překotně stěhovali z chudnoucího venkova do průmyslových měst a tam si budovali nouzová obydlí. „Často právě v oblastech, která byla seismicky velmi nestálá. A Erdogan se tomu v prvních letech své vlády snažil zabránit tím, že postavil paneláky,“ popisuje situaci v Turecku. „Ale bohužel i přes varování seismologů a geologických autorit, že by to mohlo v budoucnu v Turecku napáchat škody. A teď se to bohužel vymstilo,“ komentuje Laně v pořadu Jak to vidí...
Související
-
Michael Romancov: Turecko a Rusko v pragmatickém objetí? Časem přijde téma, na kterém se neshodnou
Ruský a turecký prezident se dohodli na rozšíření spolupráce. Turecko má za ruský plyn částečně platit v rublech. Co si myslet o vztazích dvou někdejších rivalů?
-
Michal Smetana: Škoda každé krize, která se nevyužije. Tak myslí Erdoğan. A teď se mu to vyplatilo
Třídenní summit NATO v Madridu začal průlomem. Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédka a Finska do Severoatlantické aliance. Co se změnilo?
-
Břetislav Tureček: Erdogan si nezajistil vládu do roku 2029
Těsné referendum rozhodlo o posílení pravomocí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Co k tomu turecké voliče vedlo?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
