Analytik Pavel Havlíček: Putin odkryl karty. V plné nahotě ukázal agresivní tvář ruského režimu i sebe samého

22. únor 2022

Ruský prezident Vladimir Putin včera uznal nezávislost samozvaných lidových republik ovládaných proruskými separatisty na východě Ukrajiny. V očích Západu jde o hrubé porušení mezinárodního práva a územní celistvosti Ukrajiny. O co přesně Rusku jde? Jde o pouhý první stupeň eskalace? A je plánovaný summit USA a Ruska už definitivně pohřben? Otázky pro speciálního hosta pořadu experta na východní Evropu Pavla Havlíčka.

Dohody, které šéf Kremlu včera podepsal s vůdci Luhanské a Doněcké lidové republiky zřejmě mají poskytnout právní základ pro vyslání vojáků do ukrajinského Donbasu.

„Kromě zmíněných dekretů byly podepsány i dohody o přátelství, které předjímají to, že na území separatistických teritorií bude vyslána ruská armáda pod takzvanými mírovými vlajkami,“ potvrzuje vážnost situace Pavel Havlíček, analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.

„Pro každého západního pozorovatele je toto ale jasný signál, že se jedná o okupaci ruskou armádou a defacto potvrzení ruské nadvlády nad těmito teritorii,“ pokračuje.

Karty odkryty

Mnohé také naznačuje projev ruského prezidenta, který včera vysílala ruská televize. V něm mimo jiné Putin označil Ukrajinu za loutkovou kolonii, která potřebuje nucenou správu, obvinil Ukrajince z agresivního nacionalismu a neonacismu. Zopakoval i svou tezi, že na Donbasu údajně probíhá genocida, a vrátil se také k původním ruským požadavkům adresovaným Západu.

Čtěte také

„Putin ve svém dlouhém emotivním projevu zcela odkryl karty. V plné nahotě ukázal agresivní tvář ruského režimu i sebe samého. Svojí přednáškou sice jen zopakoval své teze, které již dříve z jeho úst zaznívaly, jako třeba to, že Ukrajinci Rusko údajně vždy zradili, zpochybnil znovu ukrajinskou státnost, poukázal na ekonomické problémy. V takto koncentrované podobě to ale byl nejvíce útočný protiukrajinský proslov, který kdy vedl.“

Z jeho projevu je nyní více než jasné, o co Rusku jde. „Cílem Putina je ukončit ukrajinské otáčení na Západ, ukončit integraci Ukrajiny se západním společenstvím v čele s Evropskou unií a NATO. A chce si to pojistit těmito teritorii, kterými může dále vytvářet tlak na dění v Kyjevě a na jeho rozhodování i co do zahraniční politiky a bezpečnosti,“ vysvětluje host pořadu.

První stupeň eskalace

Západní tisk označuje projev Vladimira Putina za první stupeň eskalace. Kam by se ještě mohla situace vyhrotit? „Samozřejmě nevíme, nakolik ruské ,mírotvorné‘ útvary budou ochotny zůstat na okupovaných teritoriích. Neznáme ani přesně hranice, které by tyto celky měly nově mít už jako součást ruské federace. Spousta věcí tedy zůstává vágních, což podle mě Putin dělá naschvál, aby měl manévrovací prostor a mohl v případě nutnosti vytvářet tlak na ukrajinskou vládu.“

Čtěte také

Základní rozpor je podle analytika v tom, že ústavy takzvaných separatistických republik tvrdí, že chtějí mít pod kontrolou Luhanskou a Doněckou oblast. „Tyto oblasti jsou ale mnohem rozsáhlejší než území kontrolovaná proruskými separatisty. Pokud by je tedy ruská armáda chtěla získat pod kontrolu celé, znamenalo by to plnohodnotný válečný konflikt s Ukrajinou.“

Jako možnost, jak deeskalovat napětí na rusko-ukrajinské hranici, se jevil plánovaný summit mezi USA a Ruskem. Jeho podmínkou ale bylo, že Rusko na ukrajinská území nevstoupí. „To se ale bohužel stalo, proto jsem ke konání summitu dost skeptický. Nicméně americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že se bude snažit najít jakoukoli cestu, aby k další invazi nedošlo. Summit tedy nemusí být ještě úplně pohřben, i když podmínky pro jeho uspořádání budou nesmírně obtížné.“

Další témata rozhovoru: eskalace napětí na rusko-ukrajinské hranici; kam až může zajít ruská agrese; možné dopady otevřeného konfliktu na bezpečnost v Evropě; ukrajinská uprchlická krize; informační válka.

autoři: Zita Senková , Pavel Havlíček , opa
Spustit audio

Související