Adam Černý: Rusko si kolíkuje svůj prostor. Hrozba války je ale fiktivní

1. únor 2022

Pozornost celého světa se upíná k Ukrajině. Nakolik reálná je hrozba otevřeného konfliktu, ale stále není jasné. Jaké jsou úmysly Kremlu? Můžou být probíhající jednání mezi Ruskem a USA brána jako deeskalace napětí? A jde vůbec ještě o Ukrajinu?

„Už Winston Churchill říkal, že pořád lepší je na sebe štěkat než válčit. Takže deeskalace napětí v rusko-ukrajinském konfliktu probíhá alespoň na té úrovni, že ti, kterých se to týká, spolu hovoří,“ vnímá situaci zahraničněpolitický komentátor Adam Černý.

Čtěte také

„Z ruské strany jde o dvě věci. Jednak je to starost o nejbližší okolí ruské federace, i když teze o obkličování Ruska jako největší země světa jsou značně přehnané. Svoji roli ale hraje i vnitropolitická dimenze,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... host Zity Senkové.

Herní prostor

Podstatou problému je podle Černého snaha Ruska vykolíkovat si znovu prostor a navrátit Rusku pozici supervelmoci, kterou ztratilo po debaklu ve studené válce. „Když se najednou Rusko ekonomicky zvedlo, snaží se vytvořit si zónu, kde by mohlo uplatňovat svůj vliv.“

„Navíc si současné ruské vedení hluboce nepřeje, aby se tak důležitý soused, jako je Ukrajina, osamostatnil a demokraticky stabilizoval. Byť by to byl v nadsázce velmi špatný příklad pro ruské obyvatelstvo.“

Politika Vladimira Putina je tedy podle Adama Černého čitelná. Otázka je, jestli cíle, které si Rusko klade, jsou dosažitelné a způsoby, kterými se toho snaží Rusko dosáhnout, dlouhodobě udržitelné.

Mýtus o hrozbě

Kreml nicméně považuje rozšiřování NATO za hrozbu. Černý vidí kořen problému ve formálním příslibu, který měl ústně vzniknout po znovusjednocení Německa, že Severoatlantická aliance se nebude rozšiřovat na Východ. Písemně ale nikdy tento příslib nevznikl a projednán se zeměmi, kterých se to týká, také nebyl.“

Čtěte také

Druhý problém je v objemu manévrů. Rozsah manévrů, které na svém území pořádalo v minulých letech Rusko, vysoce převyšovalo nasazení vojáků a techniky na západní straně. Hrozba je tedy spíše fiktivní a vyplývá z nějakého vnitřního pocitu a snahy vymezit si svůj prostor.

Historická paměť

Svoji roli v probíhajícím konfliktu hraje ale i historická zkušenost ostatních. „Aliance vždy fungovala jako obranná aliance, zatímco země středoevropského prostoru mají neblahou zkušenost, že ačkoli byly spojenci Sovětského svazu, Sovětský svaz je v okamžiku, kdy se jen zdálo, že by se mohly osamostatnit, obsadil. Tento reflex je ale pomíjen.“

A jaké ambice mají v rusko-ukrajinském sporu Spojené státy? „Když se podíváme do hloubky motivací, USA by nejraději tento evropský problém vůbec neřešily, protože jejich oči míří přes Atlantik k Číně. Americko-čínská rivalita Spojené státy zaměstnává mnohem zásadnějším způsobem než to, co se v tuto chvíli odehrává na Ukrajině.“

Další témata rozhovoru: vztah Viktora Orbána a Vladimira Putina; prezidentské volby v Itálii; krvavý konflikt v Severním Irsku a výročí Velkopáteční dohody; 70 let od usednutí královny Alžběty na britský trůn.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.