Přepis: Jak to vidí Adam Černý – 1. února 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den. Zita Senková vás vítá u rozhovoru na aktuální témata. Dnešní pozvání přijal Adam Černý, zahraničněpolitický komentátor. Dobrý den.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Dobré jitro.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V centru naší pozornosti bude dění na východě Evropy, staronový prezident v římském paláci Kvirinále. Výročí krvavé neděle i obdivuhodné jubileum na trůně. Přeji nerušený poslech. Pozornost celého světa se upíná k Ukrajině. Spekuluje se o tom nakolik reálná hrozba otevřeného konfliktu. Kreml popírá, že by měl v úmyslu Ukrajinu vojensky napadnout. Rusko odpovědělo Spojeným státům na jejich návrhy kolem krize. Washington je zatím nechce zveřejnit. Možná Adame, dojde přece jenom k deeskalaci toho napětí?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Minimálně dochází už proto, protože spolu ti, kterých se to týká hovoří. Aspoň přinejmenším na té úrovni Ruská federace a Spojené státy americké. I když jsou do toho nutně zapojeni i ti další. A v neposlední řadě nutno zdůraznit, že tady jde o Ukrajinu. I když ta sedí u stolu pouze v tom normandském formátu. Ale dokud se mluví, tak jak se zmiňuje, myslím, že to říkal Winston Churchill, je lepší pořád na sebe štěkat než se, ještě než se válčí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jde jen o Ukrajinu nebo ještě o Ukrajinu? Jak to celý ten konflikt vnímáte?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Záleží na tom, na kterou stranu stolu se podílí, posadíme. Aspoň obrazně řečeno. Z té ruské strany myslím, že jde o dvě věci. Jednak je to starost o její, o nejbližší okolí Ruské federace. I když některé ty teze jsou značně přehnané. Například teze o obkličování Ruska. Protože Rusko, které je stále ještě největší zemí světa, co do rozlohy. Tak má myslím se zeměmi, které patří k Severoatlantické alianci, asi tak zhruba 6 % území. Takže o obkličování nemůže být řeči. Zatímco když bychom se podívali na mapu právě z hlediska Ukrajiny, tak bychom věděli rozmístěny ruské vojáky. Řekněme spíše kolem Ukrajiny, takže obklíčení by mohlo platit spíše z trošku jiné perspektivy. Ale abych se vrátil k té podstatě. Myslím, že Rusko se snaží si vykolíkovat prostor poté, co jako v podobě Sovětského svazu. Což byla jiná forma Ruska. Utrpěl ten debakl v studené válce a najednou poté, co se ekonomicky zvedlo, i když ten ekonomický vzestup je čistě relativní. K tomu bychom se mohli ještě dostat. Tak se snaží si vytvořit nějakou zónu, kde by se uplatnilo svůj vliv. A je tam ještě jedna důležitá věc, dimenze. A to je vnitropolitická. Já myslím, že prostě Rusko kromě toho, že by nerado, aby tak důležitá, aby tak důležitý soused, jako je Ukrajina, aby se osamostatnil. Tak si velmi hluboce to vedení současné ruské nepřeje, aby se, se Ukrajina stabilizovala jako demokratický stát. Byl, by to byl v nadsázce řečeno velmi špatný příklad pro ruské obyvatelstvo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kreml označuje NATO za a jeho rozšiřování za hrozbu pro Rusko. Má teda proto nějaký důkaz?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
No, to jsou právě ty věci, jednak je tam ten kořen, ta debata o tom, jestli existoval nějaký formální příslib, že když, který měl vzniknout v souvislosti se znovu sjednocením Německa, že Severoatlantická aliance se nebude rozšiřovat na východ, který měl údajně padnout v ústní podobě od Hanse Dietricha Genschera. Případně od Kohla, ale v písemné podobě nikdy nevznikl. Kromě toho, že by nebyl projednán s těmi zeměmi, kterých se to týká. Například s Českou republikou. To myslím, že je jeden problém. A druhý problém, myslím si, že když se podíváme na třeba objemy těch vojenských manévrů. Tak manévry, které pořádá Rusko na svém území poblíž hranic v minulých letech, tak ten rozsah co se týče počtu vojáků, nasazení, techniky a tak dále. Tak vysoce převyšoval, řekněme, nasazení vojáků a techniky na té západní straně. Takže si myslím, že ta hrozba je spíše fiktivní. Vyplývá z nějakého vnitřního pocitu. A jak, jak jsem už podotkl, myslím si, že jde hlavně o pokus vykolíkovat si nějaký nový prostor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Které lži a dezinformace se nejčastěji vynořují v souvislosti s tou současnou situací?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
No, tak to je především ten mýtus o hrozbě. Protože Severoatlantická aliance, když pomineme tu jugoslávskou epizodu, která je velmi sporná. Tak fungovala vždycky jako obranná aliance. Zatímco ty země, které jsou v tom prostoru středoevropském, včetně Česka nebo tehdejšího Československa, mají tu neblahou zkušenost, že ačkoliv byli spojenci Sovětského svazu, což jak znovu podotýkám, je vlastně jiná forma Ruska. Tak ten Sovětský svaz ho měl v podobě Varšavské smlouvy chránit. Tak ho v okamžiku, kdy se mu jenom zdálo, že by se mohl samostatně aspoň vnitřně, tak ho prostě vojensky obsadil. Což se stalo v tom šedesátém osmém roce. Takže myslím si, že tady tenhle ten, tenhle ten prostě Reflex, který je podmíněn a který myslím si, že je největší chybou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou roli hraje v tom chápání vůbec rusko-ukrajinské krize nebo krize Rusko i takzvaný západ historická paměť. Možná už teď se toho částečně dotkl.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Tam je ještě jedna důležitá věc v té nostalgii po postavení, s postavením Sovětského svazu jako jedné ze dvou supervelmocí. Prostě se promítá ta ambice, znovu se dostat do té pozice a tady se dostanu k tomu, co jsem říkal o tom hospodářském vzestupu, který byl podmíněn hlavně v nultých letech vysokými cenami ropy a zemního plynu. Tak já uvedu jenom jedno číslo. Na konci osmdesátých let, když pomalu končil ten Sovětský svaz, tak stále Sovětský svaz tehdy jeho ekonomika byla násobně větší, než je ekonomika čínská. Ačkoliv Čína už tehdy byla mnohem lidnatější. Zatímco dneska ten poměr je o úplně opačný. A myslím si, že na tom se dá lehce ilustrovat to, co se děje s ruskou ekonomikou a že tam myslím, že je klíčový problém Ruska, který není dlouhodobě ani za té Putinovy vlády řešen. Tu ekonomiku se jistým způsobem podařilo stabilizovat. Ale stále je zásadně strategicky závislá na vývozu těch energetických surovin, a na tom se bohužel nic, bohužel pro sovětské ruské obyvatelstvo nic nezměnilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaké ambice mají Spojené státy?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Spojené státy myslím si, když se podíváme do hloubky těch motivací, tak myslím si, že by nejradši tenhle ten problém v Evropě vůbec neřešily. Protože jejich oči, a toho jsem byl svědkem, už když jsem byl na summitu NATO v roce 99. Tak prostě jejich oči míří přes Atlantik k Číně. A to je problém ta americko-čínská realita, který je zaměstnává mnohem zásadnějším způsobem, než to co se odehrává v tuto chvíli na Ukrajině. I když to samozřejmě v tuto chvíli je na těch titulních stranách. Ale strategicky nahlíželo, ten zásadní konflikt nebo rivalita, když to řekneme mírněji, se odehrává úplně jinde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak, Adame, rozumíte, řekněme, přátelství mezi Vladimírem Putinem a Viktorem Orbánem? Jak vlastně vnímáte v kontextu těch současných událostí Orbánovu cestu do Moskvy?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Viktor Orbán si postupně se vyvinul od toho liberálního studentského vůdce na přelomu osmdesátých a devadesátých let, se vyvinul v politika s velmi silným domácím postavením. A jak to pozoruju, řekl bych, kvalifikoval bych ho tak, že se to snaží hrát tak trochu na obě strany. Ale myslím si, že to dlouhodobě není udržitelné, aby na jedné straně využíval toho, že Maďarsko je integrováno do Evropské unie. Jsou tam silné ekonomické vazby. Jsou tam velké německé investice. A bezpečí a měl bezpečnostní záruky Severoatlantické aliance a zároveň rozehrával hru někam jinam. Myslím si, že dlouhodobě je to těžko udržitelná pozice, i když doma, z hlediska domácího hraje velice obratně. A já musím ale na zároveň podotknout, že třeba to, jak tam vypadá, jak jsou tam omezována nezávislá média, takže přinejmenším politováníhodné a spíše by se mělo říci pobuřující.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímá mě, kde z vašeho pohledu se jaksi stala chyba mezi nebo v komunikaci mezi, řekněme, supervelmocemi, protože například po ruské invazi na Krym v roce 2014 tehdejší šéf americké diplomacie John Kerry řekl, cituji. Člověk se přece v jedenadvacátém století nechová jako ve století devatenáctém a nenapadá jinou zemi pod naprosto smyšlenou záminkou konec citace. Víte asi, kam mířím, vlastně je politika Vladimíra Putina, ale můžeme se zeptat i na americkou politiku čitelná?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Ona je svým způsobem čitelná. Ale je otázka, jestli ty cíle, které si klade, protože i ten vojenský tlak, který dneska je a já stále jsem přesvědčen, že nejde o přípravu k nějakému masivnímu vojenskému konfliktu. Že spíš, že jde o to těm, těm vojenským tlakem, tím shromažďováním těch vojáků vyvolat nějaký politický účel. Dosáhnout nějaké politické změny. Tak je prostě otázka, jestli ty politické cíle, který, které si dává Vladimir Putin, jestli jsou dosažitelné. Ať už jde o ten obecný. To znamená, vrátit Rusku tu jeho pozici supervelmoci, že bez něj se o ničem důležitém nedá jednat. Anebo prostě nějakým způsobem obnovit, když to řeknu realističtěji svůj vliv ve svém nejbližším okolí. Protože ty způsoby, které zatím uplatňuje, tak to myslím, že nejsou, že jsou dlouhodobě těžko udržitelné, když vezmeme například jenom tu relaci bělorusko-ruskou, kde dlouho Alexandra Lukašenka dokázal lavírovat. Ale po těch zfalšovaných volbách, kdy se, kdy tam došlo k velkým protestům proti této manipulaci. Tak je potlačil silou a nepřežil by bez masivní podpory. A to i bezpečnosti politické právě Ruska. Takže otázka je, jestli ty politické cíle, jestli jsou dosažitelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Adam Černý, zahraničněpolitický komentátor. 8 kol, 6 dní a tisíce hlasovacích lístků. Tak vypadala volba italského prezidenta, kterým zůstává osmdesátiletý rodilý Sicilan Sergio Mattarella. A tím pádem Adame zůstává ve funkci také premiér Mario Draghi, o kterém se spekulovalo jako příští hlavě státu. On v tom osmém kole dostal 5 hlasů. Jsou to hned 2 dobré zprávy pro Itálii?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
No, pro Itálii obecně nejspíše ano, protože se vyhnula možným turbulencím a problémům, které by nastaly. Pokud by se, pokud byl tím prezidentem zvolen Mario Draghi. Ale ty už ty hlasy, které si zmínila, ukazovaly, že ty ambice nebo možná ta úvaha o tom, že by populární premiér, od kterého se očekává, že zreformuje italskou ekonomiku a postaví jí na nohy, což se mu zatím, zdá se aspoň za tu dobu co je ve funkci daří. Tak kdyby se přesunul do té prezidentské funkce, tak by třeba padla ta široká koalice současná vládní. A pokud by byly třeba předčasné volby, tak bychom byli v úplně jiné Itálii. Takže z tohoto hlediska obecného je ten výsledek přijatelný. Ale je to přece jenom, má to svá ale. První je ten, že každý musel na tom něco tratit, musel ustoupit. První je staronový prezident Mattarella. Který byl odhodlán ve svých 80 letech se konečně odebrat na zasloužený odpočinek. A přijel znovu tu úlohu, to je první bod. A druhá věc, která bude možná důležitější, je ta, že přece jenom jestliže se o někom mluví jako o tak důležité postavy a populární, jako je Mario Draghi a nakonec z té volby dostává jednotky hlasů. A tam v tom prvním nebo druhém kole to byly dokonce asi snad jenom 3 hlasy. Tak to ukazovalo, že si ty volitelé přejí, nepřejí, aby se Mario Draghi posunul někam, možná někam výše. A možná, že by pro postavení Mario Draghi bylo lepší, kdyby těch hlasů dostal přece jenom o něco více. Protože marná sláva, i když dostanete z těch řádově tisíc a něco hlasů pouze 3 nebo 5, tak to nevypadá příliš důstojně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Sergio Mattarella nakonec dostal 759 hlasů z 1009. Co to znamená pro politické strany, že se nedokázaly dohodnout na jiném kompromisním prezidentovi nebo prezidentce, protože ve hře bylo i několika jmen žen.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Několik jmen žen, dokonce byl ve hře i nějaký čas i Silvio Berlusconi, bývalý premiér. Ale myslím si, že to ukazuje na tu velmi křehkou rovnováhu vnitřní italskou, že kdyby se dostal do středu někdo právě, kdo by zastupoval, tak či onak některou část toho politického spektra z té současné koalice, nebo dokonce částečně z opozice, což by mohl být právě Silvio Berlusconi, takže by to narušilo tu křehkou rovnováhu, na které je ta široká současná koalice založena. Tak to by byl, to je myslím ten důvod, proč se nemohl prosadit nikdo z těch kandidátů, anebo jak si správně připomněla kandidátek, o kterých jsem mluvil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Komentuje Adam Černý. Stovky lidí si v severoirském Londonderry připomněli 50 let od chvíle, kdy vojáci prvního praporu britského výsadkového pluku 30. ledna 1972 v převážně katolickém městě zabili 13 neozbrojených účastníků nepovoleného protestního pochodu. Dalších 14 lidí bylo zraněno jeden z nich pak po několika měsících zemřel. Adame, proč britským oficiálním místům, která o incidentu dlouho lhala, pokud se nepletu, trvalo více než 38 let, než vlastně se k němu přiznala.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
No, protože ten konflikt v Severním Irsku trval dlouho. Byl velmi ošklivý, plný násilí Z obou stran. Museli se tam používat, a to platí nejenom pro ty ilegální akce ze strany IRA, ale i ze strany státu. I řekl bych metody, o niž lze mít důvodné pochybnosti, i když vojáci BY třeba řekli, že v takovémto střetu, i když to nebyla válka, ale byl to boj s teroristy, to je nutno poznamenat. Takže se použijí i metody, o kterých se nemluví na veřejnosti, když to řeknu velmi opatrně. A myslím si, že prostě každá vláda má sklon k tomu tyto věci raději, raději potlačit. Neprobírat na veřejnosti. Jiná věc je, abychom se posunuli, abych to propojil s přítomností, právě proto, že ten konflikt byl tak ošklivý a používaly se tam tak drsné metody, tak proto tak zásadní význam měla ta velkopáteční dohoda z roku 98, která toto období uzavřela nějaký, nějakou, nějakou vzájemnou shodou, vzájemně přijatelnou shodou. A tím se dostáváme i k té současnosti, protože když Spojené království vystoupilo z Evropské unie, tak jednou z věcí, kterou nedokázalo vyřešit v té dohodě vystupovací nebo o dohodě o nových vztazích, je právě, jakým způsobem začlenit, do toho začlenit Severní Irsko. Protože velkopáteční dohoda, o které jsem mluvil, zaručuje vlastně velmi volný pohyb přes tu hranici na irském ostrově. A to se stále řeší. Ten brexitovský severoirský protokol se stále projednává. A mám pocit, že to je hledání kulatého čtverce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takzvaná krvavá neděle byla tehdy jedním z vrcholů období, které se nazývalo troubles, nepokoje, začalo už v roce.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
To je velmi hezký eufemismus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, bohužel známe, jak to vlastně dopadlo. A na konci těch šedesátých let minulého století začalo. Jak rezonuje nyní třeba ještě ve společnosti, ve vzpomínkách?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
To období samozřejmě ty incidenty, a to je, jsem řekl velmi zdvořilé. Jako byla právě ta věc v Londonderry ta střelba do lidí. Tak na dlouhou dobu poznamenávali tu společnost, protože vyvolávali tak takový, takovouto reakci, na násilí se oplácí pouze zase násilím. A používají se velmi drsné metody. Jak to byla, jak v tomto případě střelba do civilistů. Na druhé straně zase ze strany IRA, také bombové atentáty, zabíjení lidí, kteří se zdáli buď málo loajální, anebo zabíjení lidí, které, o kterých, kteří byli podezřelí z toho, že spolupracují s tou, s tou britskou zprávou. A to myslím si tu společnost, protože základem byl konfesionární konflikt mezi katolíky a protestanty, tak tu společnost dlouho, dlouhou dobu velmi ošklivým způsobem poznamenalo. A znovu se vracím k tomu, proto je tak velkopáteční dohoda důležitá. A proto i tak zdánlivě technická věc, jako je nějaký severoirský protokol o tom, kde se bude clít zboží, jestli na té vnitřní irské hranici na ostrově, anebo imaginárně v irském moři. Proto je tak důležitá. Protože když by tyto, tato volnost, která je spojená s tou dohodou padla, tak panuje obava, že by se to násilí mohlo nějakým způsobem vrátit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem co se týče toho eufemismu, nepokoje, tak jen během roku 1972 zahynulo v Ulsteru celkem 467 lidí. Pojďme k jiné události. V neděli 6. února uplyne 70 let, co na britský trůn usedla královna Alžběta druhá. Bylo jí tehdy 25 let. Jak víme, oslavy se už tradičně uskuteční v letních měsících asi hlavně kvůli lepšímu počasí.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
No, je to velice významná událost. Symbolicky by se dalo říci, že je třeba smeknout klobouk nad tím obloukem historickým, který představuje ta dráha Alžběty. A naději na té, na tom, co je, co se mi zdá na tom nejdůležitější, je způsob, jakým královna Alžběta tu svoji roli pojala, že vlastně podřídila svoje, řekněme ambice, chování všechno. Do značné míry potlačila a dala ve prospěch té státnické funkce. To myslím, že na tom bylo velmi zřetelné, i když se to neobešlo bez různých peripetiích. Například, abych připomněl a snad tu nejznámější, tu počáteční zdrženlivost, kterou projevovala královna po smrti princezny Diany a nechtěla se k té záležitosti vyjadřovat. Až premiér Blair jí i přiměl k tomu, aby dala nějakým způsobem najevo nějaké pocity soustrasti a pochopení a věci, které s tím souvisí. Na druhou stranu ta úžasná bilance je o tom, existuje od toho velmi pěkná hra, která se hraje v Národním divadle. Kde hlavní roli hrají Janžurová. Kde se střídají u té královny premiéři a ona s každým na začátku mluví s Churchillem. Což je silná postava. Během času se ukazuje, jak královna nabírá zkušenosti, jak přichází ti premiéři a ona už má ten, tu zkušenost, že už vyděla hodně různých lidí v různých situacích. A najednou je to ona, která je ta zkušenější a má ten nadhled nad tou situací. Takže tam ten, ten, to ztotožnění s tou státnickou rolí je jedna věc. Ale druhá věc je, nelze nepřipomenout, že se to všechno odehrává za ne úplně hezkých kontur. Je tam jedna velmi osobní věc. To je úmrtí jejího manžela, s kterým měli velmi pěkný vztah prince Philipa. A velmi aktuálně problémy, které se váží k jejímu druhorozenému synovi Andrewovi, který nyní prožívá velmi, abych tak řekl nepříjemný a ve svých důsledcích odsouzení, odsouzeníhodné. Je to spojeno s těmi, s tou záležitostí v Americe, o zneužívání nezletilých. A to je myslím věc, která jméno rodiny královské velmi poškozuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Epstein a /nesrozumitelné/ mimochodem připomněl jste mi jinou skvělou hru, mohu-li to říct Listopad. Tam je podobnost čistě náhodná.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Co se týče Velké Británii Adame, tak Brity asi nyní teda zajímá také pátý Gate britského premiéra Johnsona, jeho úřad už se omluvil královně Alžbětě.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Ano, to je častá věc. Vysoká státní úřednice /nesrozumitelné/ už vydala tady tu svojí dlouho očekávanou zprávu. Ale její rozsah je v zásadě velmi omezený. Protože některé věci nebylo možné zveřejnit s ohledem na stále ještě trvající policejní vyšetřování. Ale už teď je jasné, že postavení britského premiéra je silně otřeseno. A je v podstatě myslím si, že teď už je to nikoliv trestněprávní v rovině, jestli pak to zveřejnění těch dalších detailů přinese ještě něco podstatného. Myslím si, že důležité budou obecní volby na jaře, který se ukáže, jestli podpora, podpora konzervativní straně klesá. A pakliže se potvrdí, že klesá, tak potom se strana rozhodne, že pro ně už Boris Johnson, který přinesl tak velkolepé vítězství, už není přínosem, ale spíše zátěží. A pak ta změna může nastat. Ale bezprostředně myslím si, že ta zpráva nebude mít tenhle ten dopad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nutno dodat, že vlastně ten večírek se konal jednak v den státního smutku.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V Downing Street.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Právě na prince Philipa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesně tak, platila navíc i protiepidemická opatření. Faktem ale je, že sám Boris Johnson se konkrétně nezúčastnil, ale byl přítomen na dalších jiných večírcích.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Ano, ale ty výmluvy, které používá, někdy jsou těžko pochopitelné. Když už bylo dokázáno, nejprve říkal, že ten večírek se nekonal. Potom, že na něm nebyl, a když byl ukázal, že byl, tak proč nám nikdo neřekl, že to bylo protiprávní. To myslím, že od premiéra je nepřijatelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No a když už jsme řekli vlastně i dva kulturní tipy mezitím. Tak do kin jde také nový snímek Spencer o Dianě. Pravnučkou, pardon, prapravnučkou britské královny Viktorie je současná dánská královna Margrethe II. Bude jí 82 v dubnu a je to historicky druhá žena na dánském trůnu a sedí na něm rekordních 50 let. Daňové jí zbožňují. Tak máme další vladařku jubilantku.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Tam by se dalo podotknout, že samozřejmě ta dánská královská rodina asi žije trochu civilnější život než ta britská.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje zahraničněpolitický komentátor Adam Černý. Děkuji za vaše postřehy, názory a přeji vše dobré, na slyšenou.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Díky za pozvání a na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky Českého rozhlasu přeje Zita Senková. Nenechte si ujít naše další vysílání. A samozřejmě budu ráda, když si vy vyladíte Jak to vidí i zítra. Mým hostem bude ekonom a statistik Richard Hindls.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.