Advokát a mecenáš Smutný: Ani český, ani francouzský. Francie považuje Milana Kunderu za evropského spisovatele

Před nedávnem zemřel Milan Kundera, česky a francouzsky píšící prozaik, básník, esejista a dramatik. Mezi jeho nejslavnější díla patří romány Nesnesitelná lehkost bytí, Žert nebo soubor povídek Směšné lásky. 

Čtěte také

iROZHLAS

Kunderovo dílo se vrací do Brna. ‚Bude dál žít tam, kde se narodil, v Brnečku,‘ říká jeho manželka Věra

„Odešel nejdůležitější spisovatel poválečné éry. A nepochybně jeden z největších spisovatelů vůbec,“ komentuje v pořadu Jak to vidí… advokát a mecenáš Pavel Smutný. Milan Kundera v roce 1975 emigroval do Francie, přišel o československé občanství a českým občanem se znovu stal až po čtyřech desítkách let na podzim roku 2019. 

„Kunderovo dílo je syntézou toho, co všechno se dalo říct o člověku, který žije v té druhé polovině 20. století. O člověku, který žije statečný život bez víry,“ vysvětluje význam Kunderova díla Smutný.

Vypraveč příběhů

Existenciální témata uměl Kundera podle Smutného vyprávět ve velmi zajímavých a chytlavých příbězích. „Ve kterých jsou všechny esence, které moderní román přinesl.“ V komentáři vyzdvihuje zejména dílo, které Milan Kundera napsal ve francouzštině. „Je to můj soukromý názor, ale tím dosáhl naprosto nevídané vybroušenosti formy.“ Dílo Nevědomost se podle Smutného dá považovat za mistrovskou esej. „Přesahuje i hranice románu. V Kunderovi jsme měli giganta a ztrácíme giganta,“ míní Smutný. 

Kunderův rukopis a styl považuje Smutný za ojedinělý. Značně jej také ovlivnil dlouhodobý pobyt ve Francii. „Kundera je úplné zjevení,“ myslí si komentátor. „Vedle Čapka a dalších autorů, kteří se zabývali podobnými věcmi, se Kundera stal velmi sofistikovaným a velmi vybroušeným vypravěčem příběhů,“ říká v rozhovoru se Zitou Senkovou na Dvojce. „Příběhům dává filozofickou hloubku a pravdivost.“

I když Milan Kundera svá poslední díla napsal ve francouzštině, Francouzi si jeho odkaz nepřivlastňují jen pro sebe. Francouzský deník Le Figaro o něm psal jako o literární ikoně. Le Monde ho označil za neúnavného obhájce románu. Jak ve Francii vnímali jeho díla samotní Francouzi? „Že to není spisovatel ani francouzský, ani český. Je to v kulturním slova smyslu spisovatel evropský,“ připomíná advokát a mecenáš Smutný. „Je v kategorii lidí, kteří měli získat Nobelovu cenu,“ myslí si.  

Svou důležitou roli v odkazu Milana Kundery sehrála i francouzština, kterou autor začal svá díla psát. „Francouzština jako klasický jazyk má jiné vyjadřovací možnosti. Má úplně jinou skladbu vět a jiný typ argumentu,“ vysvětluje.  

Francie podle něj naučila Kunderu myslet v jiných měřítcích než Praha. „Najednou ty věci, které cítíte a které máte, prožíváte jiným způsobem, méně komorním. A rezonanční deska Francie je daleko větší než rezonanční deska Česka, takže to samo o sobě přináší inspiraci.“