Adam Černý: Vítězství Emmanuela Macrona si zaslouží respekt. Přesto výsledky ukazují, jak nespokojení Francouzi jsou

25. duben 2022

Francie má staronového prezidenta. Co vítězství Emmanuela Macrona přinese Francii i Evropě? Jak chce stmelit zemi rozdělenou na tři tábory? A co znamená dosud nejlepší výsledek Marine Le Penové v její dosavadní politické kariéře? Poslechněte si úvahy zahraničněpolitického komentátora Adama Černého. V audiozáznamu dostane prostor i téma, jak se ruská invaze na Ukrajině odráží například v německé politice.

Emmanuel Macron stojí v čele Francie od roku 2017. Letošní vítězství je ale svým způsobem významnější než to předcházející. „Od roku 2002 totiž vždycky vyhrávali noví uchazeči. Žádný ze stávajících prezidentů svůj post neobhájil. Podařilo se to až po 20 letech Emmanuelu Macronovi. Jde tedy nepochybně o výsledek, který si zaslouží respekt,“ hodnotí v pořadu Jak to vidí... zahraničněpolitický komentátor Adam Černý.

„Na druhé straně ale nelze přehlédnout, že rozdíl mezi ním a jeho vyzyvatelkou Marine Le Penovou, která se s ním střetla už před pěti lety, je zase výrazně nižší. I když stále je mnohem citelnější, než si možná Marine Le Penová původně přála.“

Logika hlasování

Přesto Marine Le Penová získala od voličů téměř o 10 % hlasů více než před pěti lety. Mohou tyto hlasy znamenat, jak tvrdí sama Marine Le Penová, že chtějí Francouzi změnu? „To je sice pravda,“ přitakává Adam Černý, ale není úplně zřejmé, jestli tou změnou má být zrovna ona.“

Čtěte také

Logika dvoukolového hlasování je totiž taková, že v prvním kole si voliči vybírají toho, kdo se jim líbí. „Ve druhém kole ale převažuje rozhodování podle toho, kdo je lidem nesympatický. Je to tedy svým způsobem negativní volba. A to platí pro oba dva finalisty.“

„Hlasy, která dostala Marine Le Penová, nejsou jen hlasy pro ni. Je tam velká část proti Macronovi. A stejně tak ne všichni, kteří hodili hlas jemu, s ním musejí souhlasit. Mohou tím pouze dávat najevo odpor vůči Le Penové. Takže výsledky rozhodně není možné číst úplně černobílý způsobem.“

Nespokojený lid

V potaz je třeba brát ale i na Francii nebývale velký počet absencí. Na 28 % lidí vůbec nevolilo, nebo vhodilo bílý lístek. „To je určitě významný faktor. Ostatně mnoho lidí se obávalo, že pokud by byla absence větší, prospělo by to více Marine Le Penové. V každém případě ale relativně vysoký počet absencí hovoří o tom, že si lidé nedokážou vybrat. A jde vlastně o výraz nespokojenosti ve společnosti.“

Podle Adama Černého tedy bude zajímavé sledovat, jak si s rozpolcenou Francií Emmanuel Macron poradí. „Po volebním vítězství totiž vždycky přichází otázka, jak vítěz s výhrou naloží. A tady tu definitivní odpověď dostaneme až v červnu, kdy budou volby do Národního shromáždění. Teprve tam se rozhodne, zda nově zvolený prezident bude mít oporu v Národním shromáždění, nebo bude přinucen k takzvané kohabitaci. Tedy že se proti němu postaví většina z jiného politického tábora, vedeného třeba i Marine Le Penovou.“  

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.