Znáte keřík s pěkným českým jménem krásnohlávek?

21. prosinec 2012
Leucophyta brownii

Rostlina pochází z daleké Austrálie. Pro svůj zjev si vysloužila přezdívku drátovec či ostnatý drát. Latinsky se nyní nazývá Leucophyta brownii, ale na trhu se stále ještě objevuje pod původním názvem Calocephalus brownii.

Rodové jméno vychází z řeckého leucos, bílý či šedý, a phyta, rostlina vzbuzující dojem keře. Druhové jméno získal po skotském botanikovi Robertu Brownovi, který v roce 1817 rod poprvé popsal. Krásnohlávek náleží do čeledi hvězdnicovitých Asteraceae, kde kromě hvězdnic najdeme třeba ještě aksamitník, bělotrn a artyčok.

Jak ho poznáme?
Hustě spletitý keřík na sebe upozorňuje především výraznou stříbřitou barvou štíhlých, jemně chloupkatých stonků a listů. Listy jsou drobné a ke stonkům tak těsně přisedlé, že se rostlina jeví jako bezlistá. To jí propůjčuje nevšední prostý vzhled, díky kterému je u aranžérů velice oblíbená, snadno se totiž kombinuje.

Velikost a množení
Ve své domovině krásnohlávek dorůstá až do 1 m výšky i šířky. V českých podmínkách se velikost běžně pohybuje okolo 30 cm. V létě nakvétá decentními kulovitými vlnatými hlavičkami bledožlutých kvítků. Malé rostliny stojí 40 až 60 Kč, velké pak kolem 180 Kč. Rostlinu můžeme v létě množit stonkovými řízky.

Jaké podmínky (ne)snáší
Krásnohlávek vyžaduje dokonale propustnou půdu. Svědčí mu slunce, v bytě pak co nejvíce světla. Zálivku potřebuje pouze mírnou, pozor na nemokření. Dobře snáší i větrná stanoviště. Navzdory tomu, že krásnohlávek ve skutečnosti řadíme mezi stálezelené trvalky, pěstujeme ho v Česku buď jako pokojovku, přenosnou rostlinu anebo jako zahradní jednoletku, protože je citlivý k mrazu.

Kam s ním?
Kromě nádob a závěsných košů je vhodný do obrub a na skalku.

Další podrobnosti najdete na www.iReceptar.cz