Změřte, jak průhledná je voda v rybníce. Pomůžete tím potápkám
Průzračná voda není jen známkou toho, že v ní neplave něco škodlivého. Pro potápky je přímo životně důležitá. Ornitologové proto shánějí údaje o průhlednosti každého rybníka.
Příspěvky v Meteoru 18. 4. 2015
00:54 Jak je silná gravitace
12:02 Lyžování uprostřed pouště
25:39 Citový život dítěte a vývoj mozku
36:03 Ochrání nás zlaté nanočástice před zkaženými potravinami?
45:42 Změřte s námi průhlednost vody v rybnících
Proč ubývají potápky
Potápku černokrkou vyhlásila Česká společnost ornitologická ptákem roku 2015. České pojmenování získala podle toho, že svou potravu hledá v mělkých vodách, na ponořených rostlinách nebo na dně. Pod vodou vydrží až pět minut.
Za posledních padesát let u nás potápek výrazně ubylo. Z deseti tisíc párů jejich počet poklesl na pouhých padesát. Je to tím, že u nás ubývá dostatečně průhledných vod. Potápka totiž potravu vyhledává zrakem, vysvětluje předseda České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek.
„Průhlednost vody jejich život velmi limituje. Proto bychom chtěli zjistit stav průhlednosti na českých rybnících na začátku hnízdní sezóny a potom na jejím konci. Začátek je právě teď. Dnes, zítra nebo za týden by bylo ideální vyrazit na výlet k rybníku, vzít Secchiho desku a změřit průhlednost vody.“
Jak změřit průhlednost vody
Velmi jednoduchou pomůcku k měření průhlednosti vody sestrojil Angelo Secchi už před sto padesáti lety. Je to kruhová deska o průměru asi 20-30 cm, rozdělená na čtvrtiny zbarvené střídavě černě a bíle. Za střed je upevněná na provaze, po němž se spouští do vody. Můžeme si na něm udělat značky třeba po pěti centimetrech, protože budeme měřit hloubku.
Deska může být vyrobená z jakéhokoli materiálu, který se dá ponořit: starý talíř, kus plechu nebo plastová podložka z papírnictví. Lehčí materiály možná bude potřeba něčím zatížit.
Desku pomalu spouštíme do vody až do chvíle, kdy ji přestaneme vidět. Pak změříme hloubku desky pod hladinou. Ta je měřítkem kvality vody a obsahu živin, říká Zdeněk Vermouzek.
„Čím je voda úživnější, tím víc toho v ní naroste – řas, sinic a jiných drobných organismů. Tím nižší je průhlednost.“
Jaká voda vyhovuje potápkám
Potápka potřebuje ve vodě vidět. Zcela průhledná voda, jako je v horských jezerech, je ovšem z pohledu živin mrtvá. Jak velkou porci živin tedy potřebují potápky?
„Jen o málo živin víc už stačí k tomu, aby tam rostly vodní rostliny, aby na nich žili šneci a larvy hmyzu, ale taková voda pořád zůstává průhledná,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, „naopak když je voda bohatá živinami, převládnou jednobuněčné řasy a sinice, které způsobí zákal. Paradoxně v takové hyperbohaté vodě je vyššího života méně než v té chudší.“
Kdo kalí rybniční vodu
V mnoha státech, kde mají rybníky, se potápkám daří dobře. Jen u nás jich ubývá. Podle ornitologa Zdeňka Vermouzka za to může špatné hospodaření s rybníky.
„Voda je sama o sobě bohatá živinami kvůli splachům z polí a tomu, co se do ní dostává třeba z domácností. Ještě navíc je obohacována uměle živinami z přikrmování ryb. Kapři uvolňují živiny do vody sami z bahna, k tomu ještě rybáři dodávají do vody další živiny, hnůj nebo jiné látky pro co největší produkci ryb.“
Pomozte ornitologům i vy
Česká společnost ornitologická zřídila na svých webových stránkách jednoduchý formulář, do něhož může kdokoli přispět se svým měřením. Chcete-li se také podílet, navštivte třeba ten nejbližší rybník a změřte průhlednost vody. Dnes, zítra nebo za týden a pak ještě koncem června na porovnání. Naměřené hodnoty se na mapě objeví okamžitě, podrobnější vyhodnocení chystají ornitologové na podzim.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.