Živá letadla nad hlavami dinosaurů

Ti největší byli vysocí jako dnešní žirafy a rozpětím křídel připomínají letadlo. Dávní ptakoještěři, kteří žili ve stejné době jako dinosauři. Jak mohla obrovská okřídlená zvířata vážící čtvrt tuny vůbec vzlétnout? Nad tím si dodnes lámou hlavu nejen paleontologové.


Příspěvky Meteoru 2. 4. 2016
01:03 Divoké prase na odstřel
11:04 Nekonečné číslo Pí
22:25 Vírový prstenec
36:01 "Letadla" nad hlavami dinosaurů
45:10 Rostliny ve vesmíru

Ptakoještěři neboli pterosauři nebyli ani ptáci ani ještěři, přestože to název napovídá. „Někdy se zjednodušeně říká, že to byli okřídlené ještěrky, ale ani to není přesné. Byla to naprosto samostatná skupina, která nesnese srovnání s ničím, co známe z dnešní přírody,“ uvedl v Meteoru odborník na dinosaury a jejich druhohorní souputníky Vladimír Socha.

Ptakoještěr ve sbírce šlechtických kuriozit

Ptakoještěři jsou známí déle než samotní dinosauři. „První zkameněliny byly objeveny v polovině 18. století. Někdy se dokonce stávali vzácnou součástí sbírek kuriozit evropských šlechticů,“ řekl Socha.

Ptakoještěrům se někdy nepřesně říká pterodaktylové. „Je to dávné označení, už v roce 1784 byl poprvé popsán známý Pterodactylus antiquus. To označení se vžilo i pro ostatní ptakoještěry, ale jmenuje se tak jen jeden rod,“ upřesnil Vladimír Socha.

Sousedé dinosaurů

„Ptakoještěři se vyvinuli téměř ve stejné době jako dinosauři, asi před 220 miliony let, a společně s nimi také na konci křídy vyhynuli. Vyskytovali se na Zemi asi 150 milionů let,“ doplnil Socha. Přitom největší rozkvět zažívali ptakoještěři v období jury, tedy mezi 200 miliony a 145 miliony lety (doba po triasu a před křídou). V závěru druhohor, v době křídy, už byli úspěšnější spíše dinosauři.

ptakoještěr Tupandactylus

„Z nich se postupně vyvinuli ptáci a ti začali ptakoještěrům konkurovat. Na konci křídy už existovalo jen několik gigantických rodů ptakoještěrů, takzvaných azdarchidů,“ dodal Socha.

Gigantický pravěký netopýr?

Pterosauři byli první skupinou obratlovců, která pronikla do vzduchu a začala létat. Na rozdíl od dnešních ptáků však nebylo jejich tělo pokryto peřím, ale drobnými vlákny podobnými savčí srsti.


O ptakoještěrech poutavě píše Vladimír Socha na svém blogu, například v článku: Ptáci versus pterosauři …aneb peří proti pyknovláknům.

„Jejich křídelní aparát tvořila kožní blána napnutá mezi čtvrtým extrémně prodlouženým prstem přední končetiny a trupem nebo zadní končetinou. Někdy se přirovnává ke kožní bláně netopýrů, ale ptakoještěři ji měli dokonalejší,“ řekl Vladimír Socha.

Rybáři i mrchožrouti

Dnes známe asi 180 různých druhů ptakoještěrů. Jsou mezi nimi býložravci, masožravci i mrchožrouti. „Někteří ptakoještěři se živili podobně jako plameňáci, tedy že filtrovali ve vodě organický spad u dna. Jiní měli jehličkovité zuby v zobácích, kterými lovili ryby. U obrovských ptakoještěrů z konce křídy pak předpokládáme, že pojídali mršiny,“ vysvětlil Socha.

A právě ti by asi z dnešního pohledu vzbuzovali největší respekt. Jejich rozpětí křídel totiž dosahovalo až 12 metrů, tedy podobně jako turistické letadlo, a byli vysocí jako žirafa. Honosí se zvláštním rodovým jménem Quetzalcoatlus, které odkazuje na bájného aztéckého opeřeného hada.

srovnání velikosti ptakoještěra

„Přistávali na zemi, po které kráčeli s ohnutými předními křídly. Ze země při tom vyzobávali svým zobákem dlouhým až 2,5 metru vnitřnosti z mršin dinosaurů,“ popsal Socha.

Jak se dostali do vzduchu? Záhada

Záhadou zůstává, jak takoví velcí a těžcí živočichové mohli vzlétnout. „To je otázka, kterou řeší biomechanici a paleontologové desítky let. Někteří tvrdí, že se dostali do vzduchu jednoduše tak, že se snesli z nějaké skály a pak nabrali vzdušné proudy pod křídla,“ osvětlil Socha.

Jsou také studie hovořící o tom, že když ptakoještěři rozpažili a roztáhli svoje 6timetrová křídla během několika setin sekundy při výskoku ze země, tak se dokázali ve vzduchu udržet. „Ale je to těžko představitelné. Patří to mezi záhady, které teprve paleontologie bude muset rozlousknout,“ uzavřel Vladimír Socha.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.