Zdravotní stav české populace? Kazí nám to alkohol a tabák, konstatuje demografka Dagmar Dzúrová
Covid-19 se loni stal druhou nejčastější příčinou úmrtí. Jak pandemie zahýbala s nadějí Čechů na dožití? Jak si vedla naše populace v rámci Evropy před nástupem koronaviru? Jak jsme na tom byli zdravotně a v čem stále nejvíce hřešíme? Otázky pro demografku.
Čtěte také
„Optimista by řekl, že zdravotní stav české populace je lepším evropským průměrem. I z hlediska naděje dožití a úrovně úmrtnosti jsme někde uprostřed,“ potvrzuje v pořadu Jak to vidí... profesorka Dagmar Dzúrová, demografka z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Alkohol a cigarety
Hlavním determinantem našeho zdravotního stavu je přitom rizikové chování. „Naše populace se oproti jiným evropským populacím vyznačuje větší rizikovostí z hlediska konzumace alkoholu a kouření tabákových výrobků. To je věc, která nám zhoršuje úroveň zdravotního stavu a zvyšuje riziko onemocnění souvisejících s tímto rizikovým chováním.“
Z hlediska naděje dožití jsme podle demografky stagnovali dlouhých 25 let. „Teprve od roku 1985 se náš zdravotní stav začal zlepšovat a naděje dožití prodlužovat. Nicméně nejlepší země Evropy už jsme nedohnali. Pořád máme rozdíl v naději dožití zhruba čtyři roky.“
Pandemie
Do pandemie jsme tedy v rámci Evropy vstupovali jako průměrní hráči, z hlediska zdravotního stavu s výrazným rizikovým chováním. Nutno ale podle Dagmar Dzúrové dodat, že nám naopak velmi pomáhala kvalitní zdravotní péče.
Čtěte také
Přestože Češi nadále nejvíce umírají na ischemickou chorobu srdeční, loni se druhou nejčastější příčinou úmrtí stal podle dat Českého statistického úřadu covid-19.
„Ano, nové onemocnění covid-19 je skutečně druhou nejčastější příčinou úmrtí. Z mého pohledu ale šlo o úmrtí, ke kterým nemuselo dojít, pokud by se dělala dostatečně dobře a včas prevence. My si ale bohužel pořád myslíme, že jde o naše omezování,“ uzavírá Dagmar Dzúrová.
Další témata rozhovoru: spory kolem nařízení o nošení respirátorů; nejčastější příčiny úmrtí Čechů; přímá souvislost onemocnění covid-19 se zdravotním stavem obyvatelstva v konkrétním prostředí; tři úlohy očkování; sociální epidemiologie.
Související
-
Nejvyšší nárůst úmrtí za sto let. Podobný Česko zaznamenalo jen na konci války v roce 1945
V Česku loni podle předběžných údajů zemřelo 129 100 lidí. Je to o téměř 17 tisíc víc než v roce 2019. Důvody nárůstu statistiky neuvádějí, pravděpodobně k němu ale přispěla epidemie koronaviru.
-
Imunolog Thon: Boj proti virům vede do pekla. Nevyhrajeme. Z krize nás může vyvést vakcína
„Viry kolem nás budou pořád. Musíme se s nimi naučit žít,“ říká Vojtěch Thon, imunolog z výzkumného centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
