Zdeněk Troška: Dnešní generace neumí točit jako generace minulé

Troška rád točí komedie. Filmů jako těch jeho je prý v dnešní době málo. „Mladí často koketují se smrtí a se zmarem a myslí si, že to je to umění,“ říká režisér.

Lidé dnes podle Trošky touží po pohlazení a chtějí zapomenout na strasti běžného života, kterých je všude plno. „Upřímně se divím dramaturgii ČT, která divákům v neděli večer pouští depresivní věci. Lidé se ani nenadechnou a radši by místo do postele skočili z okna,“ přidává svůj názor.

„Toho zlého a negativního je kolem nás tolik, že já děkuji za každý milý film. Ať už je to pohádka nebo komedie,“ říká.

Od přírody optimista

Sám Troška ale také v mládí koketoval s vážnými žánry. Jeho dva první komediální filmy ho ale rychle zaškatulkovali. „Nabráním se tomu. Jsem od přírody optimista a veselý člověk,“ říká.

I dnes má prý v hlavě několik zajímavých témat. Jenže například historická témata podle něj nejsou dnes oblíbená, a proto se jim vyhýbá. „Dnes do biografu chodí náctiletí a pro ty je Gustáv Husák to samé jako Karel IV. Vždyť ani pořádně neví, co napsal Alois Jirásek,“ myslí si.

Odsouzený kritikou, přijatý diváky

Trilogie Slunce, seno snese podle Trošky srovnání s filmy ze zlatého francouzského fondu|foto: Bonton

Mnozí kritici Troškovi vyčítají, že jde po povrchu. Sám režisér si ale nemyslí, že by se jeho filmy lišily například od filmů zlatého francouzského fondu. „Já dělám filmy jako dělal Funés. Bažanti nebo Maléry pana účetního. Prostě voloviny pro zasmání v českém prostředí,“ tvrdí.

Připomíná, že za ním do Hoštic, kde se točila komedie Slunce, seno, jahody, stále jezdí denně mnoho fanoušků. „Tady je vidět, že o filmu rozhodne čas. Můžete mít několik Českých lvů a dalších cen, ale pokud jej nepřijme divák, je to mrtvý film.“

Troškovi fanoušci svému oblíbenému režisérovi dokonce udělali i vlastní sošku Českého lva.

Je Troška vlastenec? Jaké je okolí Hoštic? Kam se poděli dobří scenáristé? Více si poslechněte ze záznamu v iRadiu.