Zbláznilo se v květnu počasí?

prázdná pláž

Květové teploty letos překvapily celou Evropu. Na jihu bylo chladněji a na severu tepleji než obvykle. V důsledku toho měla téměř celá Evropa stejnou teplotu. Kdo vyrazil před sezónou na letní dovolenou jižním směrem, mohl být dost zklamaný. Čím to bylo? Zeptali jsme se meteorologa Martina Nováka.


Příspěvky Meteoru 28. 5. 2016
01:08 Imitátorská jednička mezi ptáky
13:26 Jak mozek vnímá
21:55 Bílý nosorožec a želva
34:25 Může mít celá Evropa stejnou teplotu?
42:41 Proč vyhynuli dinosauři?

Snad jen kromě Španělska s 12 stupni Celsia jsme mohli zapíchnout prst kamkoli do mapy Evropy a na teploměru bychom našli údaj 20 stupňů. Podobné počasí bylo v Bratislavě, Petrohradu, Stockholmu, Oslu, Helsinkách, Římě, Kyjevě, Londýně, ale i na Maltě!

„Vypadalo to, jakoby Evropská unie přijala direktivu na unifikaci teplot,“ řekl v Meteoru pobaveně meteorolog Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem. „Ale vážně. Důležité je zdůraznit, že nejen na jihu bylo nezvykle chladno, ale současně na severu tepleji a ve střední Evropě tak nějak kolem normálu. Nebylo moc na výběr, kam jet za teplem,“ pokračoval Novák.

Jak vzniká typické jarní počasí

Pro jaro je důležité, že se mění poloha Země vůči Slunci. „Severní polokoule se naklání ke Slunci, a tím se zvyšuje množství přijímané energie, samozřejmě nejdřív v jižních částech Evropy. V důsledku toho dochází k typickému pásmovému zvyšování teploty - na severu zima, na jihu teplo,“ vysvětlil Novák.

„Tento efekt navíc podporuje proudění v mírných zeměpisných šířkách. Říká se mu tzv. zonální proudění. Jde o to, že vzduch proudí ve směru od západu na východ – to je pro Evropu typické. A tím pádem by nemělo docházet k nějakému výraznému přerozdělování teploty, protože přenos vzduchu po polednících je tím dost blokován,“ řekl Novák.

Máme pachatele – netypické proudění vzduchu

Ve skutečnosti se ale může přechodně prosazovat tzv. meridionální proudění. To je proudění ve směru poledníku – buď od severu na jih, s tím, že na jih proniká chladnější vzduch, nebo od jihu na sever. No a právě to meridionální proudění je naším hledaným pachatelem květnových teplotních abnormalit,“ popsal Martin Novák.

Málokdy se stane, že je proudění vzduchu všude v Evropě zhruba stejné. „V tomto případě se prosadil průnik studeného vzduchu od severu přes východní Atlantik nad Pyrenejský poloostrov a odtud přes Středomoří k východu. Zároveň proudil teplý vzduch přes východ Evropy k severu a severozápadu nad sever Skandinávie,“ vysvětlil Novák.

Nezvyklé rozdělení tlaku

„Od normálu se dále lišilo rozdělení tlaku. A to poměrně výrazně,“ řekl Novák. Za normálních okolností jsou řídícími tlakovými útvary tlaková níže na severu Atlantiku a tlaková výše v subtropické oblasti atlantického oceánu. V klimatologii jsou známé jako „islandská tlaková níže“ a „azorská tlaková výše“.

„Právě toto rozmístění obstarává zonalitu proudění v mírných šířkách, protože žene vzduch po rovnoběžkách přes Atlantik a dál přes většinu Evropy. Ještě připomeňme, že vzduch proudí na severní polokouli kolem tlakovým níží proti směru hodinových ručiček a kolem tlakových výší po směru hodinových ručiček. Takže když si představíme rozdělení tlaku, tak nám vyjde proudění ze západu na východ,“ popsal meteorolog.

„Míru zonality proudění popisuje tzv. index severoatlantické oscilace, jehož výrazně záporné hodnoty už koncem dubna jasně avizovaly buď čistě severní anebo čistě jižní směry větru, tzn. abnormální rozdělení tlaku vzduchu mezi severem, zhruba oblastí Islandu a Pyrenejským poloostrovem,“ řekl Novák.

Sníh v Africe

Jak tedy vypadalo rozložení tlaku v Evropě v první půlce května? „Postupně se posilovala severně vysunutá pozice oblasti vyššího tlaku vzduchu. V závěru se tlaková výše vyskytla vlastně až nad Islandem, tedy tam, kde by měl být naopak tlak nižší.

„Tlaková níže z oblasti Středomoří postupně putovala přes Rakousko dále k severovýchodu a k severu a přinesla s sebou krátké ochlazení. Chladný vzduch tehdy začátkem měsíce pronikl až na sever Afriky a přinesl dokonce i sněžení v horských polohách,“ vysvětlil Martin Novák.

Dovolená „Last minute“

Určité abnormality v počasí jsou běžné. Co bylo letos v květnu mimořádné, to je jejich trvání po dobu několika týdnů. „To se opakuje jen tak jednou za 10 až 12 let,“ řekl Novák.

Spolehnout se na to, že už v květnu bude na jihu výrazně tepleji než u nás, a my ušetříme za letní dovolenou, podle Martina Nováka nejde. Řešením je snad jen nakoupit dovolenou výhradně na poslední chvíli, po aktuální předpovědi počasí.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

Spustit audio
autoři: Petr Sobotka, Leona Matušková