Zbavuj se iluzí, abys nepřišel o ideály! To radí Rudolf Křesťan v rozhovoru o své 13. komnatě

03320395.jpeg
03320395.jpeg

Humorista často čerpá z odvrácené strany lidské zkušenosti. Své o tom ví i Rudolf Křesťan. Život mu přichystal nejednu těžkou chvíli. O jedné z nich kdysi odmítl mluvit na kameru 13. komnaty. Netroufl si s tak soukromým příběhem na obrazovku. Na rozhlasový mikrofon ale svolil.

„Rozhlas je intimnější, a tak jsem se odhodlal, že s vlídnou a taktní moderátorkou Jitkou Novotnou budu hovořit kromě jiného i o tak křehké skutečnosti.“ Takhle laskavě opisuje Rudolf Křesťan dobu, kdy ovdověl a musel se sám poměrně dlouho starat o dvě nedospělé dcery.

Už v mládí ale zažil něco podobného. Maminka mu zemřela, když mu bylo 16. „Místo, abych tatínkovi ulehčil jeho starosti o dva syny, nevrátil jsem se jedné zamilované noci vůbec domů,“ vzpomíná. Místo výprasku ho otec druhý den přivítal větou: „ No konečně jdeš. Nemáš hlad?“

Tak dlouho se hledali

Tato vlídná výchova mu mohla být příkladem později, kdy i on zůstal sám na výchovu dvou dcer. Byly to právě ony (a psaní), co ho po smrti manželky drželo nad vodou. Svou druhou ženu, akademickou malířku Magdu, potkal až po padesátce, kdy už byl osm let vdovcem.

„Tak dlouho jsme se nehledali, až jsme se našli,“ směje se známý fejetonista. Díky své profesi je prý vnímavější k věcem, kterých by si jinak nevšímal. „Humor je všude kolem nás, jenom je podstatné, abychom uměli poslouchat. Podobně jako existuje hudební sluch, je i jistá vnímavost k humoru.“

Více si poslechněte v rozhovoru Jitky Novotné s Rudolfem Křesťanem v pořadu Stříbrný vítr. Pořad Stříbrný vítr poslouchejte každou sobotu od 17:05 na Dvojce. Anebo kdykoli ze záznamu v Archivu pořadů.