Zamyšlení - 24.6. (O věkových hranicích)

Souřadnice narození rozhodují například o hranici, od kdy je člověk trestně odpovědný. A od kdy má nárok na občanský průkaz. Taky od kdy se stává úředně plnoletým a může volit. Ovšem i o tom, od kdy může být zvolen do Poslanecké sněmovny; u nás od 21 let. A posléze - od kdy se může stát senátorem; u nás od 40 let.
Je až neuvěřitelné, jaký význam přikládáme věku. S tím nižším spojujeme naivitu a nezkušenost, s tím vyšším pak zralost. Obecně to sice platí, ale právě že jenom "obecně".
Věk se stal fatálním měřítkem.
Rozhoduje například o tom, že od 15 let lze získat řidičský průkaz na malý motocykl s rychlostí do 45 kilometrů. Proč ne od čtrnácti? A proč ne od šestnácti? Podobné otázky je možno si klást i kolem řidičáku v osmnácti letech, který je určen k řízení auta. Stejně je limitován i věk pro uzavření manželství. Také možnost získání zbrojního průkazu je podmíněna narozeninami. Podle druhu zbraně buď dosažením osmnácti let, nebo jedenadvaceti.
Význam roku, měsíce a dne narození je závažným faktem také ve chvíli, kdy rodina bere na dovolenou své děti a snaží se je vměstnat do některé z věkových slev. Jejich škála je poměrně značná. Klíčová podmínka je dána věkem dítěte v den odjezdu či odletu. Některé cestovní kanceláře nabízejí například dopravu zdarma, jiné bezplatné ubytování a stravu. Bez ohledu na to, zda dítě v dotyčné věkové kategorii toho u stolu sní víc než jeho otec trpící žaludečními vředy.
Datum narození se stává téměř Bohem. V případě voleb došlo dokonce k tak detailnímu propracování podmínek, že vzhledem k realitě, že volby trvají u nás dva dny, je nejnižší voličský věk dán formulací, že "voličem je státní občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let". Je až neuvěřitelné, že takový detail může rozhodovat o možnosti volební účasti. Když se někdo narodil o pouhý týden později než požaduje zákon, je snad méně způsobilý pro přistup k urně? Jistě není náhodou, že v poslední době se u nás objevují návrhy pro snížení voličské věkové hranice na 16 let. Poukazují na skutečnost, že v tom věku mají současní mladí lidé stejný rozhled jako dříve mívali osmnáctiletí.
Jako diskutabilní se čím dál tím víc začíná jevit i patnáctiletý věkový strop hranice pro počínající trestní odpovědnost. Současný návrh nového trestního zákoníku uvažuje o snížení této hranice na čtrnáct let. Kdo je aspoň trochu seznámen s povahou nynější kriminality, nemůže si věru myslet, že teprve po dosažení věku patnácti let si mladý kapsář začíná být vědom toho, že ponor jeho ruky do cizí kapsy není v pořádku. Ať už bude nová varianta příslušného zákona o trestní odpovědnosti jakákoliv, pořád půjde jen o mechanický údaj. Jiný než věkový zřetel však zatím nikdo nevymyslel. Ani pro dosažení voličské zralosti, ani pro zmíněné získání řidičáku či zbrojního průkazu. Ani pro věk dovolující nákup alkoholu, ba ani pro vstup do kina na takzvané mládeži nepřístupné filmy.
Mám-li důvodné pochybnosti o spravedlnosti jakéhokoliv úředně mechanicky stanoveného zrání člověka, přiznávám zároveň, že neznám jiné řešení než je tohle povýtce vágní.
Časem někdo osvícený možná najde spolehlivější kriteria - v souvislosti s rozvojem věd o člověku a s přesnějším poznáváním jeho způsobilosti k tomu či onomu. Jako klad současnosti budiž považováno aspoň to, že se vždycky najdou kverulanti, kteří upozorní, že stávající věkové hranice nemají být neměnné. Tak tomu bylo například v Belgii, když tamní parlament v roce 1902 snížil věkovou hranici voličů ze 24 na 21 let. Je tomu tak i v současném Turecku, kde se vede debata o možnosti snížení věkové hranice pro poslance z dosavadních 30 let na 25 roků.
Jak už jsem naznačil, posuny věkových hranic jsou v některých souvislostech navrhovány i u nás. Pozoruhodné je, že vždy je to směrem dolů. Určitě to něco znamená. Přinejmenším příklon k nezvratnému faktu, že současné spění k dospělosti je evidentně rychlejší než tomu bývalo před lety.
Je to dobře?
Je to špatně?
Ale to už je úplně jiná otázka.