Zámek

9. listopad 2014

Otázka, co mají společného zámky se zámky, se přímo vnucuje. Určitě víme, že zamykací význam slova zámek byl původní.

Slovo zámek má v češtině dva základní významy. O tom prvním se ve Slovníku spisovného jazyka českého píše: „zařízení (ovládané zpravidla klíčem) umožňující něco zamknout, zavřít“ a pak také „co zámek nějak připomíná“.

Takže zámky v tomto prvním významu jsou u dveří, u skříní, u zásuvek, u vrat, zámky mají lovecké pušky a přeřaďovače psacích strojů, když něco provedeme, můžeme se ocitnout pod zámkem, tedy ve vězení, zámek, tedy spojovací část lastur, najdeme u měkkýše velevruba a zámek znají i hokejoví příznivci – říkají tak herní situaci, kdy se všichni soupeřovi hráči shromáždí v naší obranné třetině a nedají nám, jak neotřele praví televizní komentátoři, vydechnout.

Jenže zámek je i to, co navštěvujeme jako turisté. Tedy, opět cituji ze slovníku, „rozlehlá výstavná budova, zpravidla vybavená a obklopená parkem, někdejší šlechtické sídlo“. Charakteristiku ze staršího slovníku bychom nyní doplnili o konstatování, že některé zámky dnes – já bych řekl bohudíky – znovu slouží jako sídlo původních šlechtických majitelů.

Dvojí význam má slovo zámek i v jiných jazycích

Na první pohled zámky jako technická zařízení a zámky jako budovy nemají společného vůbec nic. Ti z nás, kteří umějí německy, ale vědí, že přesně tento dvojí význam má i německé slovo Schloss, takže nemůže jít o nějakou českou náhodu. Ano, dvojí význam slova zámek byl do češtiny přenesen z němčiny, podle výrazu Schloss, ostatně stejně jako do ruštiny, i tam mají slovo zámok ve dvojím významu – technické zařízení a budova.

Když se podíváme na původ slova zámek, zjistíme s úplnou jistotou, že zamykací význam slova zámek byl původní. Zámek je od zamykat a toto sloveso má původ v indoevropském meuk-, udělat rychlý pohyb.

Jak došlo k tomu, že se slovem Schloss a podle toho pak v češtině slovem zámek později označila i šlechtická sídla, vysvětluje František Šmahel ve své knize Husitské Čechy. Píše: „Výraz zámek převzala předhusitská čeština ze středohorní němčiny, v níž Schloss označoval nový typ hradního sídla s uzamknutelným vnitřním nádvořím.“

Je jedno, jaké je počasí. Každý se chce podívat na schody, kde Popelka ztratila střevíček

Vědec pak upozorňuje, že v češtině se ale slovo zámek nepoužívalo takhle přesně, že zámek byl pro lidi ve 14. století leccos, a pak shrnuje: „Z dílčího rozboru... vyplynulo, že slovo zámek neoznačovalo ještě určitý typ hradního sídla. V naprosté většině případů se zámky rozuměly všechny druhy opevněných míst včetně měst, v nichž se zamkly vojenské oddíly či posádky té které válčící strany.“ Na výstavné rezidenční šlechtické sídlo přešlo slovo zámek až mnohem později.


Příspěvek zazněl v pořadu Slova, který v letech 2002–2005 vysílala Regina.

autoři: Michal Novotný , Helena Petáková
Spustit audio