Záhadnou zkamenělinu ukrývalo obyčejné borůvčí

Objevit něco neznámého a dosud vědecky nepopsaného, to je snem každého vědce. Co je k jeho splnění potřeba? Usilovná práce? Jistě. Avšak zcela nezbytná je také pořádná dávka štěstí. Své o tom ví paleontolog Štěpán Rak z Muzea Českého krasu v Berouně.


Příspěvky Meteoru 12. 3. 2016
01:15 Praváci a leváci v uplynulých 30 000 letech.
13:30 Půlstoletí největšího dalekohledu v republice.
35:13 Co váží víc? Kilo železa nebo kilo peří?
42:56 Je ve špenátu opravdu málo železa?
45:43 Náhodný objev záhadné zkameněliny.

Štěpán Rak se sběru a studiu zkamenělin na lokalitách kolem Berouna věnuje dlouhodobě. Svůj zatím nejvýznamnější objev ovšem učinil nikoli cíleně, ale úplnou náhodou. Došlo k tomu v červenci před pěti lety. Dodnes svůj objev zkoumá, od počátku totiž nebylo zjevné, o co se jedná.

Geolog, nebo houbař?

„Tehdy bylo všude nesmírné množství hub, byl jsem na kopci Děd u Berouna, už jsem měl dvě tašky plné hřibů, samých praváků,“ uvedl v Meteoru Štěpán Rak. Kopec je strmý a s taškami plnými hub bylo těžké ho vyjít. „Řekl jsem si, jsi geolog, nebo houbař? Tak polož ty houby, vezmi si kladivo a do prvního kamene, který bude koukat z borůvek nebo odněkud, prostě praštíš. A to jsem přesně udělal. Praštil jsem do jediného kamene v okolí a tam bylo tohle,“ prozradil Rak.

Že šlo o neobvyklý nález, zjistil Rak ihned. „Já už na ten kopec chodím přes 20 let a u lecčeho dokážu poznat, o co se jedná, co k čemu patří, ale u tohoto jsem vůbec netušil,“ řekl.

Čtěte také

Jako křídla hmyzu

V kameni, který Štěpán Rak v borůvčí nalezl, je na první pohled vidět otisk. „Na délku má zhruba 5 cm. Část je tyčkovitá, dlouhá asi 2 cm, v průřezu kulatá a na ni nasedá křídlovitý tvar složený z vrásčité struktury a ze střechovitě se překlápějících nebo na sebe nasedajících lišt,“ popsal předmět Rak. „Vypadá to trošku jako křídlo vážky, jenže hmyz samozřejmě v té době nežil, bylo tady hluboké moře,“ podotkl paleontolog.

Mluvíme o době před zhruba 450 miliony lety, o ordoviku, druhé periodě starších prvohor. Tehdy se na našem dnešním území pohybovala spousta mlžů, ramenonožců, korýšů a různých členovců. Určit na první pohled, ke kterému z již popsaných druhů Rakův záhadný nález patří, ale nešlo.

Že by ploutev?

Rozcestník pod vrchem Děd na Berounsku

Kromě křídel hmyzu otisk může připomínat také žábra ryby nebo členovce, případně končetinu, možná ploutev. „Nejpodobnější je to nějaké ploutvovité končetině velkého členovce, tou tyčkou to mohlo být přichycené k jeho dolní břišní straně,“ odhadl Rak.

To, že by mohlo jít o ploutevní orgán, si myslí také někteří další odborníci, kterým Štěpán Rak poslal fotografie a latexové odlitky zkameněliny. „Ale jelikož to má 5 cm, tak by ten členovec musel měřit minimálně metr nebo i metr a půl,“ dadal Rak. Právě z kopce Děd prý existuje několik nálezů různých štítů, možná tedy, že k nim patří i tato část.

Věda není o popisování stále nových druhů

„Nemám v plánu popisovat to jako nový druh, ale přiradit to k tomu, co už je popsané. To je podle mě věda, připodobňovat to, ne popisovat stále nové a nové druhy,“ řekl Rak. Dlouhé měsíce po svém objevu strávil Štěpán Rak pátráním mimo jiné ve sbírkách Národního muzea. Snažil se najít něco, co by odpovídalo jeho zkamenělině z kopce Děd.


Prof. Dr. Antonín Frič (30. července 1832, Praha – 15. listopadu 1913, Praha) byl významným českým přírodovědcem, geologem a paleontologem přelomu 19. a 20. století. Byl také profesorem Karlovy Univerzity a později ředitelem Národního muzea, kde se zasloužil mimo jiné o získání proslulé sbírky Joachima Barranda pro paleontologické oddělení. Zdroj: Wikipedia

A našel. Ve staré kolekci profesora Antonína Friče, objevil něco, co by se k jeho otisku dalo připodobnit. Jednalo se o malinké úlomky se shodnou střechovitou strukturou. Frič před 150 lety popsal svůj objev jako houbu nebo zvláštní řasový pokryv. „Tak to ale není, Fričovo určení bylo poplatné své době, domníval se, že by se takové houby a řasy mohly tehdy vyskytovat,“ doplnil Rak.

„Přiřadím to k tomu, popíšu to a zreviduju celý ten materiál. Použiji pro to původní Fričův název, protože tady platí zákon priority,“ vysvětlil Rak. Název tohoto zatím ne zcela probádaného živočicha zní alectorurus venosus.

Štěpán Rak má pochopitelně ze svého objevu velikou radost. „Zní to neskromně, ale je to pravděpodobně nejvzácnější nález v mé sbírce,“ uzavřel Rak.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem audioarchivu iRadio.