Za pět měsíců přešla z Mexika do Kanady. „Vyhodila jsem řasenku a zdálo se mi o utopencích“

11. říjen 2018

Host do domu

Měla zdravotní a psychické problémy, které se rozhodla vyřešit trackem. Na trase dlouhé přes 4000 km potkala pumu, pila z louže a prý našla samu sebe.

Snažila se na Pacifickou hřebenovku (Pacific Crest Trail) připravit. „Ale až ta cesta člověka naučí,“ říká Monika Benešová a vzpomíná, že si toho zpočátku na zádech nesla hodně. „První jsem vyhodila řasenku, pak rtěnku a nakonec make-up. Měla jsem s sebou dokonce šaty!“ Šla dlouhé dny sama.

„Bavila jsem se se spacákem. Bylo to skvělé, protože se se mnou nehádal. Usínala jsem v něm s myšlenkou na rodinu.“ Hlava pracovala tak silně, že převládla nad fyzickou únavou. I hladem. „Zdálo se mi o utopencích, pak o tlačence. Co se týká chutí, měla jsem různá období,“ směje se a pak zvážní. „Pila jsem z louže. Chtěla jsem přežít.“

Jak překonávat obtíže, samotu a vlastní strach? O tom ví své Monika Benešová|foto: Adam Kebrt

Nejvíc se bála, když stála proti pumě. „Zvedla jsem ruce a snažila se vypadat větší. Nechtěla jsem jí dát najevo strach, ale začala mě obcházet. Pak naštěstí odběhla.“ Připouští, že měla z pekla štěstí. „Bylo to buď anebo.“

Co se na cestě naučila? Proč se v poušti musí vyklepávat boty? Je v myslí ještě pořád na cestě? Vznikají na cestě pevná přátelství? Kam se chystá na další track?

autoři: Martina Kociánová , eh