Werich, Voskovec a Haas v Čapkově Válce s mloky. Film, o který se Hollywood soudil s oskarovým režisérem

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Werich a Jiří Voskovec

Rozhlasová adaptace Války s mloky v režii Krala Weinlicha se stala kultovní záležitostí. Stejně tak legendární je i převod Války s mloky do filmu. Protože se nedaří.

Ukázkovým případem zmarnění jedinečné šance je případ tvůrčího tandemu Ján Kadár a Elmar Klos, kteří za svůj film Obchod na korze získali v roce 1966 Oskara. „Už v 2. polovině 60. let měli připravený scénář a projekt na zfilmování Války s mloky,“ popisuje filmový historik Pavel Taussig.

Herci, kteří utekli před záplavou nacismu

Kadár s Klosem pro film získali i hvězdné obsazení. Pana Bondyho měl hrát Hugo Haas, kapitána Van Tocha Jan Werich a Jiří Voskovec měl zastupovat autorskou postavu. „Vycházeli jsme z toho, že naši emigranti v Americe mají tvořit spojovací lidský prvek,“ vysvětloval Klos.

Karel Zeman

„Ti lidé, kteří utekli před záplavou nacismu, nesli v sobě už předem jakési dramatické poselství.“ Ve výčtu trumfových es projektu chybí ještě jméno spisovatele Edvarda Valenty, který dal s Kadárem a Klosem dohromady první synopsi. A na filmu měl autorsky spolupracovat i Karel Zeman.

S triky Karla Zemana

Původní Čapkův román totiž střídá několik žánrů. A to mělo zůstat zachováno. „Ty reportážně pojímané záběry mloků měly být animované, resp. kombinované. Loutky spojené s projevem živých herců. A to měl právě obstarat Karel Zeman,“ popisuje filmový historik Taussig.

Na finální podobě scénáře spolupracovali i Voskovec s Werichem, jak dosvědčuje jejich vzájemná korespondence. V čem se měl film od knížky lišit? Pavel Taussig popisuje jako klíčovou postavu televizního moderátora Jiřího Voskovce, „který si vlastně vymyslí, že se někde objeví mloci“.


Filmový týdeník použitý k divadelní adaptaci Války s mloky Next Theatre Company v USA.

Inspirace Wellesovou Válkou světů

Podle něj tu autoři parafrázovali slavnou rozhlasovou inscenaci Orsona Wellese Válka světů. „Aby se v okamžiku, kdy Ameriku zachvátí panika, přiznalo, že je to výmysl. Ale pak se najednou objeví zpráva, že se u jednoho tichomořského ostrova objevila vojenská formace mloků. A začíná skutečná adaptace.“

Klos přiznává inspiraci mystifikačním principem Wellesovy Války světů. Popisuje ji ale jinak. „Začali jsme s Válkou s mloky tak, jak ji napsal Karel Čapek. Z televizní senzace se ale vyklube reklamní vysílání, které zorganizovali naši emigranti, aby se uživili. A z toho potom pokračoval celý děj.“


Ukázka z mystifikační rozhlasové adaptace Války světů (The War of the Worlds), kterou v roce 1938 pro rádio CBS připravil režisér Orson Welles. Zdroj fota i audia: Wikimedia Commons

Hlavním tématem filmu mělo být podle Klose to, že masové sdělovací prostředky začínají z lidí dělat mloky. „Že je začínají zestádňovat, zmločovat.“ Výsledek už nikdy neuvidíme. „Ten projekt měl stát něco kolem 18 milionů dolarů,“ odhadoval Klos. Jenže ani finance nebyly skutečným kamenem úrazu.

Proč k natáčení nedošlo?

Hugo Haas ve svém prvním americkém filmu Hlídač č. 47 (Pickup, 1951), který v USA i režíroval_trailer.jpg

„Náš Filmexport prodal látku dvěma zájemcům. Italskému producentovi a francouzsko-americké produkci. A zájemci se začali soudit. A jakmile se v Americe začnou soudit, je konec. Protože nikdo nedá peníze do něčeho, co je tak nejistý, že může leta uvíznout jako předmět soudního sporu.“

Voskovec s Werichem z krachu celého podniku vinili právě Klose. Nejdřív kvůli jeho pomalosti („My jsme na tom projektu pracovali skoro 20 let,“ přiznával Klos) a pak právě kvůli odprodeji práv. Každopádně s filmem zmizela i příležitost vidět pohromadě Haase, Voskovce a Wericha.

Válka s mloky bude. Anebo ne?

Tu a tam se objeví nová zpráva o filmování Války s mloky. V 90. letech se o to pokoušel Ivan Passer se spisovatelem Janem Novákem. Na počátku nového milénia se mluvilo o polské režisérce Agnieszce Holland. Na internetu jste dokonce mohli vidět i první teaser.

V současnosti server ČSFD u projektu eviduje datum 2018 a jméno režiséra Tomáše Krejčího, který už figuruje u několika nerealizovaných megalomanských projektů, jako je česká fantasy Poslední z Aporveru nebo komiksová Kruanova dobrodružství.

Prof. JUDr. Vladimír Franz

Skutečnou poslední adaptací Čapkovy Války s mloky je tak opera z pera Vladimíra Franze. Válku s mloky tak nejspíš potká stejný osud jako R. U. R. Na jeho zfilmování totiž podepsal Čapek ještě v éře němého filmu smlouvu s Hollywoodem. „Proč k natáčení nakonec nedošlo, už nevíme,“ uzavírá Taussig.

Více o „Čapkových filmech“ i jeho vlastních scénářích si poslechněte v audiozáznamu pořadu Na návštěvě u Karla Čapka.

Spustit audio
autor: rota

Odebírat podcast

Související