Vznik NASA. Od zmaru k triumfu

Američané zprvu jasně prohrávali. Zatímco se jim hromadily vraky ohořelých nosných raket, na oběžné dráze Země už nerušeně pípal sovětský Sputnik. V době, kdy světem obcházel strach ze špionáže a jaderných zbraní, vyvolával tento fakt značné obavy.

Nejlepší mozky na jednom místě

Američané museli rychle jednat. Byl tu ale jeden problém. Na dobývání vesmíru si nárokovala monopol americká armáda a nechtěla za žádnou cenu dopustit, aby se jí do této navýsost strategické a utajované činnosti pletl někdo další. Prezident Eisenhower byl sice duší také voják, ale přesto, nebo možná právě proto dobře věděl, že není čas na žabomyší války.

Pokusil se zburcovat celou zemi a shromáždit nejlepší mozky na jednom místě bez ohledu na to, jestli nosí uniformu, nebo ne. Proto založil NASA. Od začátku tedy nešlo o výzkumná ústav plný vědců v bílých pláštích, kteří budou roky zavření v laboratořích nebo observatořích, kde si budou v klidu bádat. Situace byla mnohem vážnější. NASA vznikla proto, aby šla do boje. A to okamžitě. A nesměla v něm selhat, jinak národu hrozily fatální následky. Alespoň tak to tehdy veřejnost vnímala.

Zlatý věk NASA vyvrcholil misí Apolla 11

Agentura měla tisíce zaměstnanců na desítkách pracovištích, jenže Sovětský svaz technologickou bitvu dál vyhrával a v roce 1961 vyslal do vesmíru prvního člověka - Jurije Gagarina.

Spojené státy však náskok pomalu doháněly. Svého prvního astronauta Alana Sheparda poslaly na oběžnou dráhu jen necelý měsíc poté. Stále ale byli Američané druzí. Proto prezident John Fitzgerald Kennedy vytáhl trumfové eso a prohlásil: „Do konce dekády se Američané projdou po Měsíci.“ Začal zlatý věk NASA, který vyvrcholil v roce 1969 úspěšnou misí Apolla 11.