„Neil Armstrong byl ukázkový psychopat,“ říká psychiatr Radkin Honzák
Rozhovor o „dobrých“ psychopatech mezi námi a světovými osobnostmi. Nebo o tom, proč si populární psychiatr myslí, že vyhoření je dnes „modní, až odborářské téma“.
„Absence strachu je u psychopatů to podstatné. A že další vlastnosti jako agresivita, asociálnost nebo antisociálnost u nich mohou být různě namixovány,“ vysvětluje Radkin Honzák. „A jako takový vzor dobrého psychopata tam má Neila Armstronga, který přistál na Měsíci v podmínkách, který by málokdo ustál.“
Psychopat Armstrong
„Když totiž v lunárním modulu vypluli nad měsíční povrch a zjistili, jak doopravdy vypadá, začal si ten vzadu ohryzávat rukavice. Ale Armstrong mu povídá, ať přestane blbnout a odpočítává, kolik jim zbývá vteřin paliva. Začali na 70, a když byli na 10, tak Armstrong uviděl plac a když byli na 7, tak přistál, vylezl ven a ještě řekl tu slavnou větu o velkém malém kroku.“
„NASA měla Armstronga už dlouho vyhlédnutého, protože měl za sebou sedm nebo osm naprosto neuvěřitelných přistání s letadlem,“ shrnuje Honzák v Nočním Mikrofóru na Dvojce závěry Kevina Duttona z knihy Moudrost psychopatů.
Stav skutečného vyčerpání
„Ze syndromu vyhoření se stává vyloženě taková politicko-odborářská záležitost, kdy ho máte, v podstatě když vás přestane bavit chodit do práce. To mají zaměstnavatelé sjednávat tanečnice nebo dělat odpolední spaní jak ve školce? To už se taky zkoušelo. Skutečně vyhořelej člověk je na tom bídně. Ale řada z těch, který to deklarujou, s tím nemá absolutně žádnou zkušenost,“ zlobí se Honzák.
„To je něco podobnýho jako před dvaceti roka, kdy měl každej depku. Řekněme si, že je skutečně rozdíl mezi depkou a depresí. Deprese je skutečně rozvrat řídicích systémů,“ vysvětluje Honzák v rozhovoru s Marií Retkovou. „Vyhoření je stav skutečně psychosomatického vyčerpání. Vypadá to trochu jako velká deprese, kdy na člověka marně apelujou všichni okolo, aby sebral pevnou vůli. Ale on nemůže sebrat pevnou vůli, protože je to prostě stav skutečně vyčerpání.“
Ze syndromu vyhoření se stává módní a odborářská záležitost. Ale to je dost nepravděpodobný, že máme všechny vyhořelý.
Radkin Honzák
„Autor projektu vyhoření Herbert Freudenberger to zažil na vlastní kůži a to nebyl žádný vořezávátko. Jako dvanáctiletej kluk, když se porval s nějakejma náckama, tak s tatínkovým pasem prokličkoval z Kolína nad Rýnem přes Švýcarsko, Francii za nějakou tetou do Ameriky, která se ho ujala, ale když zjistila, že za ním nejdou peníze, tak ho hodila na ulici a tam on nezvlčil. On se uměl rvát se životem. A když se dostal do tohodle stavu, tak nevylezl od Štědrýho dne do Tří králů z postele, jak byl down.“
O vyhoření s Alešem Cibulkou
Do konce května by o syndromu vyhoření měla vyjít kniha, kterou Honzák píše dohromady s Alešem Cibulkou a Agátou Pilátovou. „Aleš Cibulka sám prošel touto zkušeností a je ochoten to na sebe prásknout. Co jsem od něj četl, je hrozně poctivý. Já tam mám jenom takovou úlohu toho odporného odborného sdělovače svatých pravd. To, co mě na tom nejvíc zajímá, je udělat osvětu, co opravdu vyhoření je a co neni.“
Proč psychiatři vyškrtli psychopaty a hysteriky z klasifikace? Které osobnosti českých dějin pravděpodobně byly psychopaty? Mohl být psychopatem Saturnin? A kdy v historii byla naše společnost nejvíc rozdělená?
Související
-
Radkin Honzák: Dnes není tendence dosahovat spravedlnosti, ale ohýbat pravidla
Žijeme v postfaktické době, jak se často tvrdí? Co to vlastně znamená? A jakou výzvu má před sebou Česká republika v novém roce?
-
Radkin Honzák: Když stůně tělo, stůně něco i na duši
Patří mezi nejznámější a nejzkušenější psychiatry u nás. Za 55 let v medicíně zjistil o pacientech mnoho. Výsledek jeho bádání je jednoduchý: Duše a tělo spolu souvisí.
-
Honzákův recept na životní spokojenost: Dělat si radost a mít čisto v duši je to nejpodstatnější
Radost je cílová emoce, která by měla naším životem prostupovat, tvrdí známý psychiatr Radkin Honzák. Spousta lidí se ale dnes radovat moc neumí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
