Vulgarismy? Tu a tam použiju něco, čemu Zdeněk Svěrák říká šrapnel, prozrazuje Jiří Suchý

30. říjen 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Suchý

V Den Semaforu na Dvojce si Jiří Suchý, „neklasický klasik“, muž, který stále srší neuvěřitelnou energií a nápady a muž, jehož jméno je synonymem Semaforu, povídal s Marií Retkovou.

Jednou z věcí, kterou lidé na Jiřím Suchém obdivují, je jeho čeština. A fakt, že nepoužívá vulgarismy. „Ono je to totiž s vulgarismy nejsnazší. Když se ono slovo použije, tak určitě zabere, vysvětluje Jiří Suchý.

Já se přiznám, že i v našich hrách tu a tam použiju něco, čemu Zdeněk Svěrák říká šrapnel. Ale je to ve hře pouze jednou a musí to být v souvislostech. Ten, kdo s tím plýtvá, dobře ví, že tím rozřehtá levnější publikum. To ale není můj šálek kávy, to musím přiznat.“

Hitmaker se samopalem

Jiří Suchý je opravdu hitmaker. Která jeho píseň je ale jeho nejoblíbenější? „To je hodně těžké. Já dokážu vybrat možná 50 dobrých. Ale také 1000 písniček, které za nic nestojí, přiznává.

Hodně v oblibě mám Jó, to jsem ještě žil. Na té desce je mezi slokami slyšet samopal a představte si, že to je opravdu autentický zvuk samopalu, který v roce 1968 ostřeloval rozhlas. Já to tehdy od někoho dostal, tak jsem to použil.“

Finanční problémy má i Semafor

Jak dnes žije divadlo Semafor a Jiří Suchý? „Semafor je dnes trochu ve finanční krizi. Provoz divadla stojí měsíčně 1,3 milionu korun. A to není málo. Ač nám magistrát dává slušné peníze, tržby byly loni taky docela dobré, tak mi stále chybí čtyři miliony.

Hudební komedie divadla Semafor Levandule: Jitka Molavcová a Jiří Suchý

Divadlo Semafor

Divadlo Semafor založili v roce 1959 Jiří Suchý a Jiří Šlitr (zkratka SEdm MAlých FOrem). 30. října 1959 měla premiéra první hra Člověk z půdy, kde v hlavní roli alternovali hostující Miroslav Horníček a Miloš Kopecký (později František Filipovský). Prakticky přes noc vzniká hudební a divadelní fenomén, o hudební doprovod se stará Orchestr Ferdinanda Havlíka. Členy divadla jsou vedle Jiřího Suchého např. Waldemar Matuška, Karel Štědrý, Pavlína Filipovská, sestry Poslušné nebo Václav Štekl. Jiří Šlitr zůstává externím členem a skládá drtivou většinu hudebního materiálu.

Řešil jsem to tak, že jsem musel stáhnout hry, ve kterých vystupuje 25 herců. To už jsme totiž neutáhli.“ Na druhou stranu musel napsat hry nové. „Píšu jako zběsilý. Jen do poloviny září jsme měli tři premiéry. Mě to na druhou stranu ale baví, nikdo mě do toho, jako důchodce, nenutí.“

Jitka Molavcová

Dnes je Semafor spojen hlavně s Jitkou Molavcovou. A jak se vlastně potkali? „My jsme s Jirkou Šlitrem měli vždy takovou hru, že jsme si o přestávce říkali, kde sedí nějaká hezká holka. No, a ještě daleko před tím, než jsme ji potkali, mě Jirka upozornil právě na Jitku, která seděla v takovém přístavku.“

Plíživá improvizace

A jak se Jitka Molavcová podílí na vzniku novinky Semaforu? „Já hru napíšu, ona si ji přečte a řekne mi svůj názor. A stejně tak u písniček. Pak začneme zkoušet a Jitka nosí další nápady. Hra tak během zkoušení postupně košatí.

Nejsme obvykle improvizátoři přímo na jevišti. Ale je pravda, že třeba za rok vypadá hra úplně jinak než při premiéře. Říkáme tomu plíživá improvizace.“

Když s námi byla Zagorová

Dokážou se i odbourat na jevišti? „Jednou za čas se stane, že se zasmějeme, ale většinou ne. Rozhodně to není tak, jako když s námi hrála Hana Zagorová, které stačilo málo, a téměř jsme spouštěli oponu.“

autoři: Marie Retková , lup
Spustit audio

Související