Nasekal jsem toho hrozně moc. Je to tím, že jsem workoholik a neumím odpočívat, přiznává Jiří Suchý
Jiří Suchý slaví narozeniny. V den jeho devadesátin ho zpovídal Aleš Cibulka pro Blízká setkání přímo u něj doma. Jaký je to pocit slavit takové kulatiny?
„Je to hrozný! Všechna média, i ta, která si mě devadesát let nevšimla, se najednou hlásí. Sesypalo se toho na mě tolik! Mám současně tři výstavy, natočili jsme kvůli tomu celevečerák. Prostě jedna věc za druhou,“ vypočítává oslavenec. „Můžu si za to sám. Já jsem vůl. Spískal jsem si to tím, že jsem se narodil.“
Uvědomuje si Jiří Suchý, že je žijící legendou? „Není mi jen tak někdo roven, co se týká množství. Co do kvality, to je jiná otázka. Myslím, že jsem toho nasekal hrozně moc. A je to tím, že jsem workoholik. Tím se nechlubím, je to nemoc. Trpím tím, protože neumím odpočívat. A když mám šanci si odpočinout, jdu něco dělat,“ lomí rukama textař, hudebník a principál.
Jak nákladný je život legendy? Jaké je jeho nejoblíbenější jídlo? Kolika let se plánuje dožít?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
