Jiří Suchý dokázal už na začátku své kariéry strhnout lidi upřímností projevu a vtipnými texty

1. říjen 2011

V dalším dílu svého pořadu se Karel Gott věnoval renesančnímu umělci Jiřímu Suchému. V pořadu ožívají Gottovy vzpomínky na začátek 60. let a na jeho semaforské angažmá, především na dnes už legendární pásmo Zuzana není pro nikoho doma, ve kterém zpíval písničky Oči sněhem zaváté, Sáně a Zdvořilý Woody. Jak přiznává, poslední dvě jmenované se značnou nechutí.

Kromě dalších známých písní s texty Jiřího Suchého (Mám zlatý důl, Smích) zazněly v pořadu i raritní verze skladeb dvojice Suchý–Šlitr (Proč se lidi nemaj´ rádi, duet s Pavlem Sedláčkem Tu krásu nelze popsat slovy, s Naďou Urbánkovou Amfora a Babeta).

Ke zpěvu se ale samozřejmě dostal i Jiří Suchý (kromě písní Tulipán a Kamarádi také v duetu Na louce zpívají drozdi, který nazpíval s Lenkou Hartlovou), stejně jako Jiří Jelínek a Jana Malknechtová. V jejich podání zazněla písnička Motýl, kterou Karel Gott považuje za jednu z vůbec nejpovedenějších skladeb Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého.

autor: Miloš Skalka
Spustit audio