Všechno je nejisté a je to tak v pořádku: dokument o transgender komunitě u nás

trans*gender
trans*gender

S Damiánem se známe už od školy, studovali jsme spolu na FAMU. Krátce poté, co ji absolvoval, začal vydávat svůj blog. V něm v jednoduchých a srozumitelných příspěvcích začal psát o svém trans* životě. Bylo to poprvé, co mi tuhle problematiku přiblížil někdo opravdu zblízka, způsobem, kterému šlo rozumět.

trans*gender

Byla jsem fascinovaná. Damián psal o své tranzici. O tom, jaký je coming out v Čechách, co je „ženské“ a co „mužské“, jak se mění jeho tělo, jak se proměňuje jeho přijetí ve společnosti, co zažívá ve svém každodenním životě. Skrz jeho blog jsem začala poznávat další trans* lidi.

Pochopila jsem, že každý nebo každá z nich se potýká s řadou problémů. Chvíli mě trans* svět znejišťoval, nabourával moje zaběhnuté představy o společnosti, o tom, co je a není jasně dané. Chvíli na to mi ale došlo, že tohle „znejistění“ je přesně ten důvod, proč to mají trans* lidé v naší společnosti tak těžké.

Workshopy pro queer a trans* dospívající

V té době už jsem taky znala Glynis, matku transgender dítěte. Přišla nám jednou přednášet do našeho kolektivu rodičů a dětí, který jsme měli na žižkovském infocentru Salé. Mluvili spolu o potřebě a nutnosti respektujícího přístupu, o vytváření zázemí, které dětem dává možnost větší svobody identifikace. O tom, jak je běžné všechno genderovat: oblečení, hračky, školní pomůcky.

trans*gender

Na základě vlastní zkušenosti se Glynis rozhodla založit workshopy pro queer a trans* dospívající. Právě ti jsou možná nejzranitelnější skupinou. Uvědomují si svou jinak, ale bojí se ji projevit a kolikrát ani nevědí, že nejsou sami, strachují se z nepřijetí u sebe doma, z nepochopení ve škole, mezi kamarádkami a kamarády.

Glynis se svou partnerkou vytváří těmto dětem „safe space“. Ale snaží se pomáhat i jejich rodičům: přednáší o genderově citlivé výchově a nabourává zaběhnuté stereotypy... Po nějakém čase jsme se s Damiánem potkali a dohodli se, že spolu natočíme dokument. To už jsem věděla, co všechno obnáší tranzice v Čechách.


Co obnáší změna pohlaví v ČR?
Legislativa např. nepovoluje změnu rodu, dokud člověk nepodstoupí invazivní sterilizační operaci a ztratí tím právo na reprodukci. Uznání diagnózy (v ČR je transsexualita stále vedená jako psychická porucha) taky doprovází řada ponižujících vyšetření, kde musíte dokázat, že jste dost muž/žena, abyste vůbec dostali/y hormony. Trans* ženy čelí útokům a ponižování na veřejnosti, protože ztráta „mužství“ je vnímaná jako ztráta společenského statusu a jejich vzhled je často terčem sexistických poznámek.

Trans*parent

Skrz Damiána jsem také poznala Trans*parent, českou organizaci zastupující transgender a nebinární osoby. Zatímco komunita gay-leseb a bisexuálních lidí prošla během posledních let v ČR vývojem a zdá se, že je (alespoň částečně) přijímaná, trans* lidé zůstávali po dlouhou dobu neviditelní.

Právě program viditelnosti transgender lidí, sdílení jejich příběhů a přibližování jejich osudů většinové společnosti stál v pozadí vzniku Trans*parentu. Jeho členové a členky se věnují aktivismu na různých rovinách. Legislativní, mediální, osvětové.

trans*gender

Vedle toho pořádá Trans*parent podpůrné skupinky pro trans* lidi a právě na ně začal před lety docházet Jáchym. Dnes je mu 19 a možnost pravidelného setkávání se s dalšími trans* lidmi mu pomohla. Třeba i proto, že pro rodinu byl jeho coming out velký šok.

Každý den zažívají trans* lidé útoky

trans*gender

Takřka každý den zažívají trans* lidé útoky. Nejen verbální, ale i fyzické. Ve společnosti pořád přetrvává vysoká míra transfobie a její následky končí někdy i tragicky. Třeba násilnou smrtí. Jsou známé případy trans* lidí, kteří byli upáleni, mučeni, zabiti.

To všechno je důsledkem nedostatečné informovanosti, ale i naší snahy pochopit, že genderové identity nejsou jasně dané, definitvní. Právě naopak: že existuje celé spektrum, jak je možné se vnímat.

Hlavní podíl na problému neseme my ostatní

Trans* hnutí dnes zažívá velký rozmach. Po celém světě probíhají pod hesly „Trans right is human right“ akce na podporu trans* komunity. Je jasné, že potrvá ještě dlouhou dobu, než se postavení trans* lidí ve společnosti zlepší.

Hlavní podíl na problému přitom neseme my ostatní. Často jenom proto, že si neumíme představit jiný svět, než ten, který známe. Stačilo by přitom jen o něco víc otevřenosti - trans* lidé jsou tu s námi a to hlavní, co potřebují, je přijetí a podpora. A to snad není tolik.

trans*gender
Spustit audio
autoři: Damian Machaj, Apolena Rychlíková

Související