Vražda na hradčanských hradbách

16. květen 2018
Pražské opevnění

Stopy vedou mezi homosexuály a do pražských kasáren. Museli tenkrát zasáhnout věhlasní detektivové Bezpečnostního oddělení pražské kriminálky v čele s policejním radou Václavem Oličem. Mohutné pátrání připomínalo vojenské manévry.

Když si ráno 20. dubna 1902 tesařský pomocník Jansa cestou do práce chtěl odskočit do křoví pod hradčanskými hradbami, našel tělo bestiálně zavražděného, asi 40letého muže. Nedaleko mrtvoly ležel ostrý zakrvácený kámen, kterým ho pachatelé nejspíš ubili. Na těle měl i stopy po úderech holí, která ležela poblíž, a ostrým bodlem nebo šavlí.

Zámožný obchodník zavražděn „při tom“

Podle vzhledu šlo o zámožného cizince. Protože měl kalhoty stažené, předpokládalo se, že si zašel za bránu za milostným dobrodružstvím. Neměl u sebe peněženku, hotovost, ani klenoty. Jen rozbité hodinky s ručičkami zamrzlými v čase, na kterých i soudní lékař Slavík stanovil předpokládaný čas smrti: tj. mezi 19. a 24. h předchozího dne.


Tak vypadá místo nálezu dnes. Po kliknutí na vyznačený bod se vám zobrazí dobová fotografie těla oběti (jen pro silné povahy).

Policejní rada Václav Olič a policejní inspektor Josef Lederer okamžitě rozjeli pátrání po totožnosti oběti. Detektivové brzy zjistili, že se z hotelu Monopol ztratil vážený host Gustav Wolf. Jeho zavazadla stále byla v hotelu. Do Prahy prý přijel hledat personál pro svůj hotel ve Františkových Lázních. Pocházel totiž ze zámožné hoteliérské rodiny.

Na oběť policie vedla složku

Na 45letého Gustava Wolfa ale policie už vedla složku kvůli podezření ze zločinu proti mravopočestnosti, tj. homosexualitě. Tak intenzivní pátrání, které následovalo, Praha už dlouho nezažila. Následoval zátah mezi homosexuály. Policejní ředitelství dokonce vypsalo odměnu 500 korun za informace, které povedou k odhalení pachatele.

Profesor Slavík, soudní lékař

Bylo zatčeno přes 50 lidí, vyslýcháno přes 100 prostitutek a vykonáno nespočet domovních prohlídek. Všechno marné, i když detektivové měli přesný popis odcizených věcí: dvou zlatých prstenů (jeden se safírem a druhý s rubínem a dvěma brilianty), šedé kožené tobolky, tašky na bankovky a stříbrné tabatěrky s monogramem G. W.

Vrazi dopadeni po týdnu

Podrobností o vraždě Gustava Wolfa byly plné noviny, byly rozesílány a vyvěšeny policejní oběžníky, do pátrání se zapojily desítky policistů a celé bezpečnostní oddělení pražské kriminálky. Objevilo se několik svědectví, která shodně potvrzovala, že Wolf udržoval styky s mladými vojáky. Následovaly prohlídky ve všech pražských a předměstských kasárnách.

Po pěti dnech od nálezu těla se v ubikaci vozatajů a části pěšáků našla kožená tobolka i taška na peníze s monogramem G. W. Vojáci se navzájem obviňovali, že jim to do věcí podstrčil ten druhý. Hlavními podezřelými byli František Čučka, Josef Velek a Josef Otcovský, jehož matku zatýkal právě inspektor Lederer pro vraždu. Svého muže polila petrolejem a zapálila.

Inspektor Lederer (sedící uprostřed)

Na soud se čekalo rok a půl

Svědkyně Markéta Suchá v trojici poznala časté návštěvníky hostince Na Kuklíku, kam chodili většinou švorc, ale v době vraždy tam hýřili penězi. Detektivové odvedli týden po nálezu těla skvělou práci. Ti tři se brzy přiznali, že se s Wolfem pravidelně stýkali a že s ním byli i tu osudnou noc. Rozcházeli se ale v tom, kdo Wolfa napadl. Soud začal v listopadu 1903.

Vojín Čučka byl odsouzen k trestu smrti a Velek s Otcovským k dlouholetému žaláři. Vrchní vojenský soud ve Vídni ale nařídil doplnění řízení a konečný rozsudek byl oznámen až 5. března 1904: Čučka a Otcovský dostali za loupežné zabití a zločin proti mravopočestnosti 18 let těžkého žaláře, Velek pro loupež a vzdálenější vinu na vraždě 12 let.

Zpět na: časovou osu a mapu Historie českého zločinu

Spustit audio
autoři: Bronislava Janečková, Rostislav Taud, Miloš Vaněček