Vrána
Příjmení Vrána je motivačně průhledné, patří mezi ptačí příjmení. Jeho původní nositel mohl mít např. černé vlasy, jako má vrána peří apod. (máte i přídavné jméno vraný, tj. „černý“). Jako příjmí je Vrána doložen již z roku 1375. V současnosti je to příjmení běžné, nosí jej 6 215 obyvatel.
Použitá literatura:
J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 196; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 29; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 186, s. 192; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 215; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 159; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 46 (Vrana)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.