Vladimíra Dvořáková: Nemáme vizi budoucnosti. Strategické dokumenty by neměly být jen PR

25. říjen 2019

Podle průzkumu Pew Research Center lidé nelitují změn, ke kterým došlo po pádu východního bloku. Zároveň ale nejsou spokojeni se současnými politickými poměry. Jací jsme třicet let po listopadu 1989?

„Většina lidí se přihlásila k myšlence demokracie a k tržní ekonomice, ale v některých otázkách je stále vidět velký rozdíl mezi zeměmi Západu a zeměmi postkomunistickými,“ přibližuje výsledky průzkumu politoložka Vladimíra Dvořáková.

Jsme euroskeptičtí optimisté

Lidé registrují nebývalý růst životní úrovně. Ale přetrvává nedůvěra vůči politice a politikům nebo problematické přijímání jinakosti. Ve vztahu k Evropské unii patří Češi podle průzkumu k největším euroskeptikům.

Čtěte také

„Málo se orientujeme na budoucnost. Pořád řešíme minulost, ale nemáme vizi budoucnosti. A to možná vyvolává problémy,“ hodnotí Dvořáková. Minulost si podle ní sice symbolicky připomínáme, ale nepromítáme ji do budoucnosti.

„Na druhou stranu lidé z bývalého východního bloku jsou optimističtější než na Západě. Protože předpokládají, že jejich děti se budou mít lépe než oni. Na Západě už je pocit jakéhosi stropu a toto očekávání je tam nižší.“

Řešme průmysl 4.0 a klimatickou změnu

„Potřebujeme si uvědomit, kam dál jdeme, jakým směrem se bude země vyvíjet. Máme tendenci řešit ad hoc problémy.“ Západ se mnohem víc soustřeďuje na zpracovávání strategických dokumentů, které nejsou pouze prázdným PR, jako tomu bývá často u nás.

„Tam je to součást politiky, která se skutečně realizuje bez ohledu na to, kdo je právě u moci.“ Dvořáková vyzývá k soustředění se na problémy s přechodem k tzv. čtvrté průmyslové revoluci a novým technologiím, ale taky s klimatickými změnami.

Další témata rozhovoru: první vnitrostranické problémy České pirátské strany; způsoby voleb korespondenční hlasování; 21. srpen jako významný den; zdravotní stav hlavy státu a hranice mezi veřejným zájmem a právem na soukromí.

Spustit audio

Související