Vláda se nenaučila vést s lidmi dialog a naslouchat jim. Ani 30 let po změně režimu, říká expertka na PR Hejlová

„Přestože vláda mnohokrát říkala, že chce komunikaci zlepšit, žádné kroky nenastaly. Ačkoli na to měla v souvislosti s pandemií koronaviru rok a půl,“ říká v pořadu Jak to vidí... expertka na PR a strategickou komunikaci z Univerzity Karlovy Denisa Hejlová.

Podle vedoucí katedry marketingu a public relations je problém v celé struktuře vládní komunikace. „Zůstala nám tady struktura ze socialistického zřízení a nezměnila se. Dneska je ale jiná situace. Lidé nevyjadřují svůj politický hlas jednou za čtyři roky ve volbách. Vyjadřují jej neustále. Vláda se ale bohužel nenaučila s lidmi mluvit, naslouchat jim a promítat jejich přání do aktuální situace.“

Dialog vs. osobní PR

Zvláštní přitom je, že někteří politici mají své osobní PR zvládnuté dokonale. Vláda jako celek nebo jednotlivá ministerstva komunikaci ale naopak nezvládají vůbec. Čím to je?

Čtěte také

Denisa Hejlová: Jakmile se vláda chová jako rodič k malému dítěti, lidé zákonitě odmítají poslouchat

„Toto je velmi dobrá otázka a je nutné si uvědomit podstatný rozdíl. Když děláte politické PR nebo politický marketing, snažíte se svůj produkt doručit co nejvíce lidem a přesvědčit je o tom, aby s ním souzněli. Aby ho takzvaně koupili,“ vysvětluje Denisa Hejlová.

„Když ale děláte vládní komunikaci, nekomunikujete jednosměrně, ale snažíte se o skutečný dialog, naslouchání a rozpoznávání potřeb lidí. Vztah není jednosměrný, je oboustranný. A to je velmi těžké.“

Zejména proto, že k tomu není vytvořena správná infrastruktura. A i konkrétní odborníci musejí být vzdělaní v něčem trochu jiném.

Co dělat jinak?

Co tedy měla vláda dělat jinak? „V první řadě měla komunikaci koordinovat. To znamená vytvořit jeden komunikační a expertní tým zároveň, který by vše řídil. Tím, jak to bylo rozeseté po mnoha institucích, se lidé nedokázali spolu domluvit. Logicky pak docházelo k chybám v komunikaci a k tomu, že každý říkal něco jiného. Lidé byli zahlcení. Komunikace bylo příliš.“

Čtěte také

Tomáš Zima: Politici by měli své kroky lépe vysvětlovat, abychom se necítili jako pokusní králíci

Není to ale jenom naše bolest. Pandemie koronaviru zasáhla nepřipravené všechny. Přesto s odstupem času hodnotí lidé v různých zemích komunikaci jejich vlád na rozdíl od České republiky pozitivně. „Chyby v komunikaci byly všude, ale ne tak velké jako u nás.“

Příkladem za všechny může být burcující novinový inzerát ministerstva zdravotnictví, který měl podpořit mladé lidi v rozhodnutí nechat se očkovat. Jeho nevhodná forma a grafická podoba ale spíše vyvolaly opak.

„Určitě to bylo způsobeno zmíněnou nekoordinovaností. Jsem ale vlastně ráda, že tento inzerát vyšel, protože upozornil na to, jak moc je vládní komunikace špatná. Největší chybou bylo, že vyšel takto ojediněle. Naopak měl být součástí soustavné a sousledné práce,“ uzavírá Denisa Hejlová.

Další témata rozhovoru: Jak přesvědčit o potřebnosti preventivního očkování mladé lidi? Jak pomáhají osvětovým kampaním influenceři? Co s mladými voliči může udělat kauza Dominika Feriho?