Víte, že kokotice omotává rostliny tenkými vlákny, dokud je nezničí?
Parazitickým rostlinám kokoticím (Cuscuta) z čeledi svlačcovitých (Convolvulaceae) se lidově říká otáčka, otočka či užerka.
Jednoleté, vzácně i dvouleté, nezelené parazitické liány s tenkou, hladkou, žlutavou až načervenalou, 15–150 cm dlouhou, někdy bohatě větvenou lodyhou a zakrnělými listy se k hostitelské rostlině přichytí drobnými „přísavkami“ – haustoriemi. Těmi se napojí na cévní svazky hostitele, a tak získávají potřebné živiny i vodu. Na jedné rostlině může dozrát až několik tisíc semen s tvrdým osemením, která zůstávají klíčivá i 5–10 let. Semena se běžně rozšiřují větrem, vodou, zažívacím ústrojím zvířat a také činností člověka – především s osivem jetelovin. Klíční rostliny se objevují zjara. Po vyklíčení musí najít kokotice svou hostitelskou rostlinu do 5–10 dnů od počátku klíčení, jinak zahyne. Po uchycení parazitujících lodyžek na hostiteli se rozrůstá v kruzích, až nakonec hostitelské rostliny v centru kruhu postupně uhynou.
Ochrana?
V jetelovinách a v jiných polních kulturách je nejúčinnější ochranou napadená kola posekat před první sečí jetelovin a posekané porosty usušit a spálit. Případně napadený porost chemicky ošetřit herbicidem, jakko je Kerb 50 W, Reglone, Roundup Rapid, Touchdown Quattro aj., nejlépe před vykvetením.
Na zahrádce postačí silně napadené rostliny vyplít a ostatní zbavit parazita a tento materiál (pokud nevykvetl) usušit a zkompostovat, po odkvětu raději spálit. V příštím roce na napadeném stanovišti sledujeme, zda se tam kokotice neobjeví, pokud ano, včas ji vyplejeme a zničíme. Jestliže se vysemení, musíme být pozorní i více let. Pokud včas kokotice odstraníme, nemusíme se bát napadenou zeleninu nebo ovoce jíst.
Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.