Víte, jak pěstovat a jak užívat pro léčivé účely srdečník obecný? Poradíme

Je to bylina dvouletá nebo vytrvalá s přímými lodyhami
Ve druhém roce dorůstá výšky 100–120 cm. Srdečník obecný se lidově také nazývá buřina srdečník, devaterní kopřiva, máta srdeční, srdeční koření. Botanický název „cardiaca“ naznačuje, že se bylina používala k léčení srdečních problémů. Srdečník pochází z Asie a do evropských klášterů a jejich botanických zahrad se dostal již ve středověku. Pokud srdečník budeme chtít pěstovat, dobře se mu daří na nesečených záhonech. Před zimou je třeba z trsu sestříhat vzrostlé stvoly až k zemi, aby pak na jaře mohly dobře vyrazit nové výhony.

Srdečník obecný (buřina srdečník)|foto: Květoslav Hísek

Rostlina dostatečně odolává mrazu
Nafialovělá květenství srdečníku již během června vyhledávají včely a čmeláci jako bohatý zdroj nektaru a pylu. Srdečník pak vykvétá ještě v srpnu a v září. Drogou je kvetoucí bohatě olistěná horní nať, kterou sbíráme na začátku kvetení. Po usušení ji uchováváme samostatně jako jiné léčivkové drogy v suchých nádobách; takto skladovaná usušená nať srdečníku si uchová léčivé účinky jeden až dva roky.

V lékárnách je sušený srdečník veden jako „Herba leonuri cardiaceae"
Obsahuje diterpenické hořčiny, stopy silice a kardioaktivní glykosidy. Droga tlumí srdeční arytmie, je podávána proti bušení srdce (oboje především nervového původu), mírně snižuje krevní tlak a působí sedativně (může pomoci při úzkosti či nadměrné vznětlivosti). Také je podávána v prvních fázích léčby zánětu prostaty. Nesmí se používat v těhotenství. Podáváme ji buď ve formě odvaru (1 čajovou lžičku drogy na šálek vody vaříme 2 minuty, užíváme 2 šálky denně po polévkových lžících) nebo ve formě tinktury či vinného odvaru.

Celý text najdete v zářijovém čísle časopisu Receptář.