Víte, co je klokočí? Semena keře klokoče zpeřeného
České slovo klokoč se odvozuje od slova klokotati, protože zralé tobolky chřestí klokotají ve větru, jak se v nich hýbou semena.
Mnohá jména obcí nebo jejich částí jsou od klokoče odvozená: např. Klokoč (u Litoměřic), Klokočí (u Semil, u Hranic na Moravě, u Tišnova), Klokočná (u Říčan a u Benešova), Klokočov (u Chrudimi, u Milevska a u Vítkova na Moravě) nebo Klokočovská Lhotka (u Chrudimi).
V Česku se nejčastěji setkáme s klokočem zpeřeným
Rostlina s latinským názvem Staphylea pinnata byla vysazována již od konce 16. století nejen pro semena, ale i pro dřevo ceněné v řezbářství. Klokoč zpeřený je vyšší, poměrně nenápadný a ne příliš hustý keř. Dorůstá výšky až 5 m a poněkud připomíná bez černý. Květy jsou pětičetné, nevelké, zvonkovité, bílé (někdy s načervenalým nádechem), vonné. Dlouze stopkatá květenství (laty) volně visí dolů. Klokoč kvete v květnu.
Plody
Plody jsou nafouklé, bělavě světlezelené (později hnědé) nepravidelně vejčité tobolky ve velikosti kolem 30 mm. Plody jsou lehké, ve vodě plavou. Jedna tobolka obsahuje nejčastěji 1 soudečkovité, světle hnědé semeno velké 9 až 12 mm. Během skladování semena tmavnou a již i po roce mohou být i šedohnědá. Je obtížné je uchovat. Hodí se je vysévat na podzim a chránit před hlodavci, nebo použít studenou stratifikaci.
Ozdobte se!
Semena vždy lákala k dekorativnímu využití. Vypadají pěkně jen tak položená na misce, ale i nalepená jako obrázek. Historický původ spjatý s křesťanstvím pak mají růžence. Semena pro navlékání do náhrdelníků a náramků je ovšem nutné provrtat, což vzhledem k jejich tvrdosti není snadné. Kdysi se to dělalo vyškrabováním jehlami, dnes použijeme elektrickou vrtačku.
Klokoč v zahradě
Doplňovat tu může skupiny stejně vysokých keřů. V dolní části je brzy holý, proto jsou pod ním pěkné porosty jarních rostlin, kterým se výborně daří v listovce klokoče.
Další podrobnosti najdete na www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.