Vít Pohanka: Polštinu berte sportovně

Začněme u jídla. Dodnes mi trochu cukají koutky úst, když mám třeba dětem objednat zmrzlinu („lody“) nebo hamburger ze stoprocentní „wolowiny“ (tedy hovězího masa).

Nabídka takové „mizerie“ (okurkového salátu) v restauraci může u nezkušeného návštěvníka z Čech vzpudit rozpaky. A děti mi dodnes při nákupu v supermarketu rády hlasitě připomínají: „Ser! Táto, ser!“ To abych snad nezapomněl koupit jejich oblíbenou značku sýra.

Nově příchozí v Polsku mohou zpočátku zaskočit některé sporty. U těch míčových je polština aspoň důsledná: fotbal je „piłka nożna”, házená „piłka ręczna“ a volejbal „piłka siatkowa“.

Matoucí jsou pro Čecha obvykle lyže: „narty biegowe lub zjazdowe“ a brusle „łyżwy“. Zatím mi nikdo nedokázal uspokojivě vysvětlit, proč máme v češtině plochou dráhu, zatímco v Polsku je to populární „żużla”.

Naše jazyky si našly někdy zajímavě rozdílné, přitom docela logické a zvukomalebné způsoby, jak se vypořádat s technikou. Naše letadlo je pro Poláky „samolot“, auto „samochod“ a pro vrtulníky mají krásný výraz „śmiglowiec“. A jestli náhodou pojedete na nebezpečnou východní Ukrajinu a budete se shánět po neprůstřelné vestě, vězte, že je to „kamizelka kuloodporna“.

Nakonec se nemůžu vyhnout dvěma choulostivým výrazům, které bývají nevyčerpatelným zdrojem chichotání českých návštěvníků. Když třeba v polském rádiu uslyšíte pořad nazvaný „Co robić, żeby państwo nie oszukali w sklepie internetowym“, neděste se. Hrozba sexuálního násilí někde v suterénu není v Polsku o nic větší než u nás v Česku. Chtějí vám jen poradit, jak se nenechat podvést v internetovém obchodě.