Vila Karla Čapka vydala svědectví o smrti Jana Masaryka. Konečně jasno?
Pátečníky měli mnozí současníci za konspirátory. Když po válce chtěla Olga Scheipflugová tradici Pátečníků obnovit, chodil do vily bratří Čapků i Jan Masaryk. Byl tam i pár dnů před svou smrtí.
Ve vile bratří Čapků se 13 let každý pátek scházela prvorepubliková skupina intelektuálů. Hlavní osobností Pátečníků byl prezident Tomáš G. Masaryk. Dalšími hosty byli liberálně orientovaní novináři, umělci a politici jako Ferdinand Peroutka, Jiří Poláček, František Kupka nebo František Langer. Schůzky ustaly s druhou světovou válkou a smrtí Karla Čapka.
Když se je později snažila obnovit Olga Scheinpflugová, křeslo po TGM už zůstalo prázdné. Jen občas přišel syn Jan Masaryk. „Naposledy ho viděli pár dní před smrtí. 10. března 1948 ale paní Olze zatelefonoval jeho komorník, že je Masaryk mrtev. Sebevražda to ale nebyla. Pak se hovor přerušil a komorník pak taky někde zmizel,“ vzpomíná Tomáš Halík, který v dětství býval s rodiči u Scheinpflugové hostem.
Konspirátoři?
Plno současníků původní Pátečníky obviňovalo z ovlivňování české politiky. „Myslím, že Čapek až tak rafinovaný nebyl,“ říká literární historik Jan Holý. Prostě jen chtěl mít vedle sebe skupinu intelektuálů, která si bude vyměňovat názory. „Zval i Vladislava Vančuru, přestože jeho politické názory nesdílel.“
Politické konspirace pak podle ředitelky Památníku Karla Čapka Kristýny Váňové nejednou Čapek vyvracel i ve svých novinových článcích. Asi ho fascinoval londýnský klubový život, ke kterému tam trochu přičichl. To, o čem doopravdy mluvili, se ale asi už nedozvíme.
Čapkovi šlo o ovzduší tolerance, o demokratický duch, přičemž ale jeho tolerance nikdy nebyla bezzubá a ke každému vstřícná.
Jiří Holý, literární historik
Pondělní Pátečníci
Jak vůbec schůzky původních Pátečníků začaly? Nenápadně. „Karel nejdřív chodil na procházky s Fráňou Šrámkem. Ale byly to pondělky. Někdy ve čtvrtek se pak asi přidávali další,“ popisuje Váňová. Být součástí Pátečníků se postupně stalo společenskou prestiží. Čapek prý ale později jen trnul, aby někdo ze stávajících členů nepřivedl ještě další. Pak by se totiž už do vily nevešli.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
