Pravda o smrti Jana Masaryka. „Dospěl jsem k jednoznačnému závěru,“ říká kriminalista Jiří Straus
Jan Masaryk se narodil přesně před 131 lety. Nad jeho smrtí 10. března 1948 ale dlouho visely otazníky. Pád z okna koupelny byl vyšetřován celkem čtyřikrát a případ byl postupem let překlasifikován ze sebevraždy na nešťastnou náhodu a nakonec na vraždu s neznámým pachatelem.
Na prokázání vraždy Jana Masaryka se podílel i kriminalista a soudní znalec v oboru biomechaniky Jiří Straus, který spolupracuje i na rozhlasovém seriálu Historie českého zločinu. Právě on řešil biomechaniku pádu těla Jana Masaryka z výšky, ztrátu kontaktu a dopadu.
Někdo další do něj strčil
„Vycházel jsem z již zpracovaných výzkumů, které jsme prováděli s řadou dobrovolníků i s figurínami, z velkého množství experimentů, kde víme, jak se chová lidské tělo při různém typu pádu. A výpočtem a komparací těchto hodnot jsem dospěl k jednoznačnému závěru,“ říká Jiří Straus
„Pád těla Jana Masaryka byl urychlen vnější silou. V okamžiku ztráty kontaktu působila na jeho tělo zhruba v místě těžiště poměrně vysoká vnější síla. Něco mezi 1100 a 2300 N. Někdo další do něj strčil a urychlil ho v okamžiku ztráty kontaktu. Případ byl ukončen jako vražda.“
Až čtvrté vyšetřování
Smrt českého diplomata se vyšetřovala celkem čtyřikrát. Poprvé v roce 1948 s výsledkem sebevražda. Podruhé v roce 1968 s výsledek sebevražda nebo nešťastná náhoda. Potřetí v roce 1993 se závěrem vražda. Čtvrté vyšetřování, na kterém se podílel právě Straus, bylo zahájeno v roce 2001 a ukončeno v roce 2003.
„Podotýkám, že jsem řešil jenom otázku ztráty kontaktu a dopadu těla. Co bylo před a poté, to mi nepřísluší. Jenom pohyb lidského těla, který ztrácí kontakt a do nějaké polohy dopadá,“ popisuje průběh vyšetřování Straus.
Zapomněli na výšku pádu
Jak nedůsledná byla předchozí vyšetřování, svědčí fakt, že Straus nikde ve spisech nenašel informaci o tom, z jaké výšky Masarykovo tělo padalo. „V dokumentaci bylo uvedeno: z druhého patra. Jenomže co je druhé patro? To může být různá výška.“
Právě výška je nutná podmínka pro další výpočet biomechaniky pádu. „Musel jsem si ji změřit sám přímo na místě činu,“ vysvětluje Straus. Jeho konečný závěr pak vylučuje i možnost nešťastné náhody. „Šlo o koordinovaný pád. Musel ho vnímat. Dopadal na nohy do svislé polohy.“
Druhý pokus
Jan Masaryk měl po pádu poraněné dolní končetiny a pánev. Neměl poškozenou žádnou horní končetinu. Pokud by tělo bylo jemně vychýleno, došlo by k sekundárnímu úderu do hlavy o dlažbu. V pitevní zprávě z roku 1948 je jako příčina úmrtí vedeno utržení srdce a jater.
Jan Masaryk měl být už dříve jedním z cílů tzv. krabičkového atentátu. Zásilku s výbušninou, kterou si objednali zástupci komunistické strany, ale naštěstí objevili včas (více o tom viz náš webový speciál). Loni o jeho smrti vydala svědectví i vila Karla Čapka.
Masarykův komorník promluvil
Při natáčení pořadu Na návštěvě u Karla Čapka si totiž ve vile Tomáš Halík vzpomněl na telefonát, o kterém mluvila Olga Scheinpflugová. Ta se po smrti Karla Čapka snažila obnovit tradici pátečníků. Místo Tomáše G. Masaryka tam měl tehdy docházet právě jeho syn Jan.
„Naposledy ho prý viděli pár dní před smrtí. 10. března 1948 ale paní Olze zatelefonoval jeho komorník, že je Masaryk mrtev a že nešlo o sebevraždu. Pak se hovor přerušil a komorník pak taky někde zmizel,“ vzpomíná Tomáš Halík, který v dětství býval s rodiči u Scheinpflugové hostem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
